2015

ROK 2015

Jako každý rok i tento pro mě hodně znamenal. Přinesl mi dobré i zlé. První co určitě nesmím zapomenout je, že mi přinesl mého vysněného psa. Ebynku mi pomáhala vybírat kamarádka a bez ní bych ji ani nenašla a posléze ani nepřivezla takže ti Terko z celého srdce moc za to děkuji. Eby je prostě poklad každý den mi dává školu učí mě komunikovat sní a nahlédnout trochu i do jiné sféry kynologie a za to ji samozřejmě musím poděkovat. Je to pro mě opravdová výzva a já sem se ji postavila čelem a makám na sobě abych byla nejen dobrou parťačkou pro Eby, ale i pro celou moji smečku. Doufám, že nezklamu ani jednoho hafana v mojí smečce. Takže moje výzva v podobě Eby se zdárně vyvíjí a každý den mi přináší různé zkoušky. Co bych chtěla dále podotknout je, že se moje nejmladší blondýnka Lil dostala konečně pořádně na řadu a já sní začala víc cvičit a zapojovat ji více do treninků. Je to opravdu rýchlá fenka 😀 Vyložene se narodila pro rychlost. A začnáme se konečně sehrávat. A to mě donutilo požádat o VP a zaběhnout si sní první a taky poslední závody této sezóny viz. článek z Prosince. Fibulinka moje nejlepší holčička mi tento rok dělala jen a jen radost. Nádherně vnímala, zdálo se mi, že jsme opravdu sehrané, zdravíčko ji sloužilo a dělala mi jen a jen radost při každém tréninku, intenzivce, závodech byla a je prostě skvělá. To jak byla úžasná po celý rok mi i dokázala při naší první zkoušce na kvalifikaci na republiku a nezklamala mě. Pomohla, podržela mě a prostě mi dala to nejcenější dostala mě i sebe na republiku a za to ji moc moc děkuji. Byla si úžasná a ja ti za nezapomenutelný víkend v Liberci moc děkuji. Liberec byl pro mě nezapomenutelný a já na to nikdy nezapomenu. Také jsem prožila skvělý tábor ve Chvalnově kde jsem měla kolem sebe skvělé lidi a celý týden jsem si užila na jedničku. Pejsci ve strašném vedru běhali opravdu na jedničku. Já jsem taky nebyla marná 🙂 A celkově jsem si to užila moc moc. Lidé a atmosféra dělá hodně. Taky jsem si vyšvihla několik parádních závodů, některé byly povedené některé méně, ale to záleží opravdu na okolnostech. Kalendář na rok 2016 se mi už plní  já se na něj opravdu těším. Také musím podotknout a nezapomenout na našeho Angla, který tedy oslavil narozeniny a zdraví mu celkem slouží. Na zimu sem teda nasadila Alavis kůru aby se mu lépe chodilo a neřešil zimu. Také nás doprovázel na každém rodinném výletě či procházce a triky stále nezapomíná. A aby všichni viděli jak nám to ve smečce klape video od kamaráda Matěje zde.  Kde jsou všichni členi naší smečky pohromadě. Bohužel jsem si letos koupila nový PC a tak je pro mě teď nepředstavitelné dělat videjka 🙂 Takže snad se příští rok polepšíme. Už se můj článek blíží ke konci vyšvihla sem pro mě nejdůležitější akce v tomto roce co pro mě hodně znamenaly. Liberec, Tábor, První start s Lil a jako třešnička na dortu Ebynka. Chci poděkovat všem svým přátelům za to jak mě tento rok udržovali v nejlepší náladě a nejskvělejší atmosféře. Děláte pro mě přátelé opravdu hodně  já Vám za to všem moc děkuji bez Vás by to nebylo ono. Agility is Fun. A znamená to pro mě opravdu hodně. Do příštího roku bych si pro Všechny své přátelé přála nejen pohodu, klid a zdravíčko pro vás a všechny vaše spřízněné duše, ale hlavně jen to nej, nej do Nového roku. Mám Vás všechny moc ráda. A děkuji Vám vy víte ♥

Chci poděkovat své rodině za to jak mi pomáhají: Za to, že jsou trpělivý při všech rozkousaných květináčích a rozškubaných věcí, že mi krmí zbytek smečky v době mé nepřítomnosti a nejen to. Prostě jim děkuji za jejich velkou podporu.

A jako třešnička na dortu chci poděkovat svým pejskům za to jak mě učí posouvat se v kynologii dál a dál. Jak mě neustále pomáhají se zlepšovat a prostě za to že tu pro mě jsou. Děkuji vám miláčci moji Anglíku, Ebynko, Fibinko, Lilinko. ♥

Loučíme se s rokem 2015 a všem přejeme jen to nejlepší do roku 2016

Prosinec

19.12. Těšánky –  Poslední závody v tomto roce jsem nemohla propásnout v úžasné atmosféře mých milovaných přátel a psů v našem domácím prostředí. Prostě Milujeme Chvalnov 🙂 Na tyto závody jsem přihlásila i Lili, Fibinku. Musím teda říct, že k mým pomalým nožkám se holky s parkurem a s mým vedením popraly skvěle 😀 Fibinka si první parkur vyšvihla na prvním místě byl to opravdu fičák a já osobně jsem po doběhu nevěděla kde mi hlava stojí neboť Fibka to prostě vyšvihla. Video FCB zde  Druhý parkurek se nám trochenc nepovedl ani nevím kde se stala chyba, ale Fibka to prostě rozjela ve velkém proběhla si všechny překážky asi tak dvakrát a vysloužily jsme si DIS, ale nějak mě to netížilo když jsem viděla jak ji vlastní vymyšlený parkur opravdu Hodně Baví 😀 S Lili to bylo trochu horší. Byla sem nervozní věděla jsem že jsem pomalá a že na mě bude na parkuru hulákat a taky že ano. První parkurek byl moc hezký a na náš první rozjezd se opravdu hodil, ale Lil si myslela něco jiného. Daly jsme si tři odmítnutí a šly 😀 Druhý parkur obsahoval i slalom a to vím, že je naše chybovka. No s ohodnocením VD jsme doběhly na druhém místě. Chyba byla jen a jen v mé rychlosti nestíhala sem ji nedávala sem ji povely kdy to bylo potřeba a pletla ji, ale na první závody tento den shledávám víc než dobrý a neměnila bych. Naměřeno má 33.5cm a běhá v kategorii Small.

Musím vyšvihnout pořadatelský um. Prostě to šlapalo jako na drátkách šlo to jako po másle přestavby se stihly během chvilky. Výsledky byly také hned. Trochu nás potrápily nalepovací lístky do výkoňáků, ale i přesto si myslím, že se závody povedly a lidé byli skvělí. Hlavně naše milovaná pořadatelská základna byla skvělá a já bych tuto partu neměnila ani za nic. Také musím poděkovat Tomášovi Glabazňovi a skvělé parkury, rychlé přestavby a skvělou náladu po celý den.

 

ŘÍJEN

Poslední krásný pro nás týden v říjnu jsme strávila jak jinak než se psy. Jsem opravdu nadšená ze všech svých miláčků. Navštívili jsme rozhlednu nedaleko našeho bydliště „Floriánka“.  Moc krásné místo kde jsem udělala pár záběrů smečky. V úterý jsem si vzala do parády Lilianku na trénink agility a musím říct, že je čím dál šikovnější asi sní zkusím poslední závody, které letos plánuji a to v Těšánkách. Ve středu jsem měla naplánovanou intenzivku ve Chvalnově s Tomíkem Glabazňou a s lidmi, které mám opravdu hodně ráda. Fibinka přišla na řadu a musím teda říct, že se holka v poslední době nějak rozšloupla 😀 Ona prostě nepije nic jiného než RedBully neboť neustále má nějak moc a moc energie. Takže intenzivka byla fajn počasí bylo nádherné a Ebynka jako doprovod se opravdu moc, moc snažila být hodná a neremcat. Děkuji všem za společnost. Ve čtvrtek opět přišla řada na Lili a ta mi teda vytřela zrak. Chtěla mi ukázat, že teda ji příště nemám nechávat doma neboť nádherně běhala ještě lépe vnímala a opravdu jsem se moc radovala z toho jak se snaží a běhá a už i slalomy vypadaly skvěle. V pátek jsem si dala Light trenink s Eby a učila ji točení neboť má problémy v cizím prostředí mezi psy dělat krásné točení kolem bočnic. Prostě ostatní vlivy jsou na ni moc silné a proto musíme pilně trénovat. Doma šlape jako hodinky, ale v rušném prostředí to ještě zlobí. 🙂 Ale triky jsme se zase naučily nějaké navíc. A tak uvidíme jestliže brzy nenatočíme video s kousky Eb. Měj te se fanfárově a další aktualitka již nebude tak brzy 🙂 Jako doposud posouváme se do režimu Winter Time.

Jednodenní zábavný den jsem strávila v Hodoníně pod záminkou natočit pár záběru Eby 😀 A opět velice vtipný den to byl. Ráno jsem si s Eb doma pěkne trénovala co bych asi tak po ní chtěla. A pak sem odjela na cvičák, kde potkala prince krasoně alias Erika a hotovo. Bylo po pozornosti. A proto záběry nic moc kontakt nic moc, ale den to byl fajn. Hold toho máme ještě hodně před sebou. Video zde

Rohatec – Konečně jsme se dočkaly s holkama intenzivky v Rohatci s Eliškou Panáčovou. Musím říct, že u Elišky jsem nikdy nebyla a je to škoda, protože je to opravdu skvělý, pohodový, usměvavý a fajn človíček. Vzala sem s sebou obě holky, ale díky počínající nemoci a běhání po sobě mi s nejmladší Lil běhala sestřenka a za to veliké dík, protože jim to běhalo moc moc hezky. A s Fibinkou jsem běhala já 😀 Musím říct, že mi slečna Fí dávala fakt kapky a zabrat. Je to srandistka a že jsem se sní nasmála 😀 Já běžela tam a ona zase jinam. Celkem sem se bavila a myslím, že Eliška taky 😀 Opravdu to bylo vtipné. Ale musím říct, že jsem se tak dobře už dlouho nebavila. Po týdnu deště a hnusu se nám na int počasí vyvedlo náramně a bylo to báječné. Viděla jsem také lidičky, které jsem hoodně dlouho neviděla a prostě shledávám tento den za velmi podařený a věřím, že to není naposled. Teď už nás jen čeká pár treninků ve Chvalnově a jedna intenzivka opět pod vedením Tomíka Glabazňi na svátek 28.

Přerov 10.10. – Nechala jsem se překecat a ještě sem vyjela na jedny závody. Zda-li jsou to opravdu poslední závody v tomto roce nemůžu s jistotou říct, ale počítala sem s tím. Brzo ráno jsem vyzvedla kamarádku Terku s pesanama a vyjeli jsme směr Přerov. Stíhali jsme opravdu na čas a jelikož se mi počasí moc nezdálo již pár dní předem tak sem si nabalila moooc teplého oblečení, že toho až tak moc není sem zjistila cca za necelou hodinu. Byla teda řádná zima a já byla zmrzlá na kost za to Fibi se mi zdála až nějaká moc naspedovaná 😀 Před každým startem jsem ji musela vzít na ruce jinak by mi vyběhla a ani bych to snad nezpozorovala. Takže běhaly se třikrát jumping parkury a rozhodčí nám v tento den připadla paní Podmolová. Která nám postavila opravdu krásné běhavé parkury. Opravdu se mi líbily. A musím teda říct, že jsem si parkury prohlížela přesně tak jak bych je chtěla běžet a podle toho se odvíjely ty doběhy. Protože při posledním parkuru jsem si tak uplně nebyla jistá jak to všechno povedu a nakonec to tak i dopadlo, ale tedy popořádku. První parkur byl opravdu moc hezký a rychlí a ten jsem s Fibi vyšvihla na prvním místě. Za což ji velmi děkuji neboť měla nejlepší  čas a valila….. A já za ní 😀 Druhý parkur se nám vyvedl na třetí pozici za super holkama, kterým to prostě jde. A poslední parkur, který měl už chyby ve vedení jsme skončily na pátém místě. Tento den a tyto závody. Shledávám za velmi vydařené a jsem opravdu spokojená jak to všechno proběhlo lépe si to nedokážu představit hlavně ty běhy s Fibi jsem si opravdu užila to bylo prostě něco neskutečně úžasného a moc fajn a já se sní cítila moc moc dobře. Jediná chyba tohoto dne byla, že jsem si nevzala čepici se studeným počasím se totiž počítalo 🙂 Také děkuji lidem co mě podporovali a byli tam v tento zimní den semnou 🙂

Přikládám video odkaz na shrnutí běhů z MČR, které nám spracoval Michal Vokrouhlík a za to mu moc děkuji. Na videu jde vidět, že to byla pro nás opravdu fuška 😀

ZÁŘÍ

Klikr seminář Brno – Poslední zářijová akce byl seminář triků v Brně pod vedením Jitky Janáskové. Přihlásila sem se tam hlavně kvůli Abey a naposlední chvilku. Aby poznala nové prostředí a také si jednou vyzkoušela být někde s pejskama a trochu se snažit být v klidu. S Jitkou jsem se setkala poprvé, ale její dobrá nálada a úsměv na tváři mi stačil k tomu se cítit mezi naprosto cizími lidmi fajn. A tak se mohlo začít. Probíhalo to tak, že se postupně chodilo na řadu řeklo se Jitce jaký máme problém nebo naopak co bychom chtěli naučit a ona nám věnovala čas k vysvětlení a názorné ukázce. Bylo to fajn. Abey se opravdu chovala nadmíru vzorně. Štěkala a byla nevrlá jen jednou a to proto, že se nacvičoval drive na aport. No a co asi tak ta moje šílená černokráska může dělat. Jinak byla vnímaná a snaživá já osobně tento večerní seminář považuji za úspěšný už jen kvůli tomu jak se Eb krásně chovala a snažila se na naše poměry udržet pozornost a cvičit když sou tam pesani. Takže tento den hodnotím kladně a když bude čas zkusím tam zajít ještě jednou.

Zlechov – Druhý týden neboli týden po MČR jsem se přihlašovala na naše již oblíbené závody nedaleko ve Zlechově kde prostě nesmíme chybět. Ráno sem se v klidu vyspinkala nikam nespěchala. A v pohodě,  klidu vyjela. Opět se sešla s úžasnou partou lidiček a mohlo se začít běhat na parkurech od Hausera Fritze. První běh se si chtěla opravdu užit. A taky, že jsem si ho užila akorát jsem tak moc stahovala až jsem Fibinku stahla natolik, že se mi stočila kolem bočnice a zůstala stát a pak teprve skočku přeskočila. Bohužel rozhodčí nám dal odmítačku. Takže 9.místečko v Jumpingu. Zkouška byla pěkná hodně podobné sekvence jako v jumpingu věděla sem co tam čekat a tak jsem do toho opravdu dala zase vše no, ale méně je někdy více takže jsem se při napínavém točení na čelo před kladinou točila moc pomalu a tak se Fibinka rozhodla se na zónečku vrátit zadníma nožkama a rozhodčí si toho všim 😀 A disk nooooo Takže zase bez zkoušky. Poslední běh agi open zase celkem podobně sestavený a tak jsem věděla kudy tudy rozhodla jsem se prostě běžet a nic neřešit. A tak jsme daly konečně čistý běh a  vyběhly si s Fibinou druhé místečko. Tak aspoň něco. Bylo to skvělé užila sem si to a to počasí nám prostě přálo 🙂 Paráda.

Den na to v neděli jsem se rozhodla na minutku opravdu na minutku kouknout za svými milovanými kamarády do Hodonína kde si pořádaly závody v přátelské atmosféře. Vzala sem s sebou černou mršku aby trochu nasála atmosféru. Byla jsem strašně ráda, že je všechny vidím. U nich jsem si jistá motta: Stará láska nerezaví. Ano bylo to fajn bylo to milé a cítila jsem se s nimi jako vždy skvěle nic mi nechybělo. Jen ten čas, který jsem prostě neměla. A tak jsem se za dvě hodinky objímání předávání informací musela zase odebrat dom 🙁 Ale chtěla jsem to tu zmínit, protože ty lidičky pro mě neskutečně moc znamenají ♥

MČR První víkend v září jsem se vydala s Fibinkou na dlouhou cestu do Liberce na MČR. Poprvé v naší agi kariéře poprvé v životě dá se říct jsem se zúčastnila této akce kvalifikovala se na ni a moc se na ni těšila. Je to pro mě prostě skvělý pokrok v našem agi běhání. Vyrazily jsme už v pátek, protože cesta byla dlouhá a chtěla jsem se v klidu vyspat na první závodní den. Takže jsme přijely na místo vzdálené pět minut od místa kde se běhalo. Daly si sprchu něco k jídlu a ve velké a opravdu skvělé společnosti započaly večer 🙂 A že to byl večer. Plný obžerství, pár minut her, keců, alkoholu 😀 A prostě srandy plný kopec. Já a i holky si myslím, že si to užily horší naši spolubydlící vedle v pokoji. Přece jen snažit se usnout skoro ve tři ráno je na prd 😀 Takže ano šly jsme spat ve tři  druhý den hurá závody 🙂

Sobota – počasí bylo užasné nebylo teda teplo, ale ani zima tak akorát sluníčko svítilo a Fibi se zdála být připravená na běhaní. První se tedy běžel Jumping jednotlivci no a co se nestalo prohlídka proběhla v pořádku všechno jsem si nachodila jen můj problém byl v tom, že jsem nevěřila FB, že zůstane na startě. Takový ten pocit kdy odcházíte od psa a vibruje ve vás nervozita zda tam ten pes ještě tu sekundu zůstane nebo vás překvapí a už běží za váma. No samozřejmě moje nervozita byla znát nestihla jsem dojit tam kam jsem chtěla a FB startovala a než jsem se stihla vzpamatovat FB byla u překážky OKOLO 😀 a samozřejme ji vzala v plné palbě zepředu. Tak jsem si běh doběhly pěkně v klidu a odcházela jsem s tím, že nevadí no nějak bude 😀 První běh jednotlivci Disk.

V družstvech ve složení Hroteková, Sommerová, Zubatá a já. Jsem běžela třetí v pořadí. Bylo to agility. Všechno vyšlo podle představ prohlídka v pohodě. Jen teda FB i s odstupem od první překážky na ni prostě narazila a shodila ji takže běh jsme doběhnuly s jednou chybou. Jinak super. Průběžně jsme skončily na  6.místě. V běhu se diskla Zubatá A. ale jinak všichni doběhly s jednou chybkou nebo odmítačkou. Den skončil a my jsme si šly v klidu na pokoj, zajely si na nějaké jídlo, pokecaly už jen do 11 a šly spát. 🙂 Bylo znát, že toho máme všichni dost. Večer začalo přšet a vydrželo to počasí až do rána. Pak přestalo. Mohli jsme se přemístit na místo postavit stan a pak začalo pršet na novo družstva jumping tam teda jsem si při prohlídce nebyla do konce jistá jak to poběžím a taky že to dopadlo zle. Moje nerozvážnost a nepřipravenost z prohlídky nás stále dvě odmítnutí ve slalomu. Byla jsem hodně zklamaná. Ale uvědomovala jsem si, že prostě jsem to naprosto nezvládala při prohlídce dotáhnout do konce a taky to tak dopadlo. Ale i tak se naše družstvo udrželo na 4.místě. 🙂 V jednotlivcích se ani nebudu rozepisovat, prostě jsme se diskly. A bylo vymalováno. Lilo jak z konve naprosto hrozně. FB nevnímala a běhala kudy tudy z nudy asi… Prostě nebyla k zastavení a já to sní nějak doběhla a pro žlutou placičku jsem si nikdy nedošla, protože čistý běh jsem o víkendu prostě nedala. Strašně mě to mrzelo. O to víc mě překvapilo, že jsme se v součtu držely opravdu hodně vysoko. A nakonec nám to vyneslo krásné 3. místo v součtu. A tak světe div se se znás staly druzí vícemistři v agility družstvech 🙂 Takže paráda. Stát na bedně po boku svých přátel. A podávat si ruku s nejlepší českou medium repre, kterou máme. Ano byl to skvělý zážitek a já na něj nikdy nezapomenu. Na to koho sem tam poznala, co jsem zažila, jak jsem se nasmála a jak jsem se pobavila, prostě byl to skvělý víkend plný nezapomenutelných zažitků a  úžasných lidí. A za to jim všem moc děkuji. Vyhlašování bylo bez deště se skvělou atmosférou plnou známých agi tváří a prostě bylo to fajn. Nezapomenu a budu za tuto zkušenost moc vděčná a budu se snažit i příští rok. Napravit naši reputaci. Děkuji Fíbi, že si mým prvním agilitním psem a jedeš semnou na plno v dobrém i zlém a sem ti vděčná kam jsem se díky tobě dostala a dopracovala. Děkuji. Také bych chtěla poděkovat ještě jednou svým kamarádům co mi o víkendu dělali radost. Terko, Terko, Eviku, Aniku, Lucie, Gabčo. atd atd. A hlavně své rodině, která mě podporuje a když může tak mi vždy pomůže takže děkuji za hlídání pejsků a moji milované Isabelky. Bez nich bych se nemohla realizovat ve svých snech.

 

Z leva: Hroteková Gabča s Elinkou, Zubatá Anna s Bredíkem, Já a Fibinka, Deniska Sommerová a Bega 2.Vícemistři v agility družstvech

SRPEN 

Štěňátka nejsou a momentálně nebudou. Bohužel nebo spíše bohudík to nevyšlo. Nehledala jsem a ani jsem nechtěla podotýkám pro některé nechtěla jsem shánět náhradního ženicha. Já jsem na miminka nespěchala a nechtěla jsem za každou cenu Vyrobit a Prodat jak to nekteří dělají. Byl to osud a pokud se to mělo povést tak dobře, ale nepovedlo se a já nesteskním ba naopak užívám si toho, že se s Lil naplno pustím do Agi a nebudu řešit nějaké mateřské povinnosti. Toď vše prozatím. Kdy budou štěňátka nevím. Za půl roku? Za rok? Nebo nikdy 🙂 To ukáže čas.

ČERVENEC

Na našem Youtube kanálů jsem mohla nahrát zpracované videa od Michala Vokrouhlíka ze závodů v Brně a ze Zlína od Gabriely Hrotekové díky moc…..

A teď zpět k měsíci. Nic zvláštního se neudálo. Já i moji psi jsme zahájili klidový režim. Kromě pětidenního táboru ve Chvalnově se u nás nic obzvláštního nedělo. Chodíme plavat a na procházky. Sbíráme společně kešky a blbneme na zahradě. Nejsou žádné pokroky ani žádné novinky. Ebynka zmohutněla a zlobí jak čert. Lilinka stále ještě nehárá, ale věřím, že se brzo dočkáme. A snad i budoucí majitelé. No a Fibinka mi dělá radost jak se patří. A Angel ten zase miluje dny aportování a chlazení se ve vodě. Co se týče tábora musím říct, že se opravdu povedl. Nejen, že nám po celou dobu vydatně svítilo sluníčko, ale i společnost a celkově tábor jako takový se vyvedl. Poznala jsem skvělé lidi a jejich úžasné a přátelské psy. Naučila se spousty novinkám co se v běhání s Lili týče a dopilovala co nám s Fibinkou chybí. Ebynka se naučila na dobu neurčitou neřešit, že se běhá agility a věděla, že až přijde za hodinu, dvě nebo tři, agility se stále bude běhat. Je tedy možné, že tento poznatek je možná jen krátkodobý, ale aspoň nějaký. Věřím, že se máme obě co učit a já tento fakt přijmula, protože bylo a je jasné, že je Abey vždy o krok dopředu abych se já mohla stále co učit. S Fibinkou jsem pilovala hlavně techniku a pracovala sem na rychlosti. Snažila jsem se být rychlejší a burcovat k tomu i ji. Pilovala jsem její oblíbený slalom. A trochu podusila na zónách. Což není nikdy na škodu. Vždycky mi dokázala v průběhu dne zlepšit náladu a šlo vidět, že ji těší, že je protěžována. S Lilinkou to pro mě byl vetší oříšek nevím zda-li se dáma jen nepředváděla, ale měla spousty věcí na zkoumání místo běhání a tak byla pro mne  spíše takové malé pozdvižení ze židle 😀 No a samozřejmě na táboře nemohla chybět naše Anička a nějaké ty společenské hry, spousty skvělých lidí a přátelské atmosféry. První ročník pro nás měl opravdu skvělý úspěch 🙂 A necháme se překvapit co přijde rok příští.

ČERVEN

20.6. Zlínský ranec. Závody, které byly hned obsazeny a nestihla jsem se přihlásit. Nakonec mi moje kamarádka napsala dva dny před závody, že nejede zda-li nechci její místo. A tak jsem neváhala a i bez podpory své pravé ruky Aničky se vydala na závody v rodinné sestavě. A musím teda říct, že závody dopadly nad mé očekávání a užila sem si je na jedničku s hvězdičkou. Počasí teda bylo jako na Apríla. Jednou pod mrakem a zima jak v Rusku podruhé zase slunko a na kraťase. Člověk opravdu nevěděl v čem vyjít ze stanu. Naštěstí se to dalo nějak přečkat a myslím, že to ocenili hlavně pesani. Myslím, že tentokrát jsem měla slušnou základnu k pobavení se a prostě paráda. Gabča Magda Terka Monča Eva Isabelka Tibor apod apod… No prostě partička k zábavě jako dělaná. Celou dobu panovala skvělá nálada a pohoda. Všichni jsme se podporovali před během. A musím říct, že jsem si závody takovým způsobem už dlouho neužila a za mě velice povedená akce. No a teď k samotným běhům. Parkury stavěl Tráj a byla to opravdu výzva. A hodně na rychlost teda 🙂 Sem musela nastartovat vrtulku. 🙂 První Agility Open kde jsem si to pečlivě prohlídla a dopadlo to nad očekávání dobře moc spokojená jsem a video samozřejmě máme 🙂 Druhé místo jsem s Fibinku brala. Díky za video Gabči. Takže  Poté dlouhá prodleva kdy se běhaly zkoušky a bohužel tak krásný běh a dobrý pocit byl tatam když zrovna jsem Fibku špatně vyvedla a už jsem ji měla v tunelu místo na áčku, ale při koukání na video mi aspoň zůstal dobrý pocit z toho, že jsem to opravdu pěkně běžela. No takže zkouška Disk. Poté Open Jumping tam teda se valilo o rychlost. Všichni měli krásné rychlé běhy a šlo o setinky. No ale do poslední chvilky jsem si myslela, že časově to nedáme, protože tam byly opravdu dobré týmy. A tak jsem se při běhu snažila Fibinku hecovat co to dalo. A nakonec nám to vyneslo třetí místečko. No a jako poslední se vyhodnocoval součet a ten nám dal první místečko. Takže paráda. Jsem moc moc pyšná na svoji malou blonďatou šikulinku, která opravdu včera skoro ani neodpočívala furt někde rejdila a ještě tak krásně vyšvihla všechny běhy. Taky na svoji dcerku Izz, která tam vydržela celý den bez spánku a jakékoliv povbuzující látky bavila okolí 😀 Za mě velké díky všem, kteří mi včera přidaly na mé super náladě a prostě 1*

Ještě jedna fajn zpráva vypadá to. Teda spíš je to už tak, že s Fibinkou jsem se kvalifikovaly na Mistrovství ČR v agility do Liberce. Takže se na republiku moc těšíme. A budeme pilně cvičit a pilovat ať neděláme ostudu. 🙂

Videa z Kvalifikačních závodů v Kroměříží, které nám zpracoval Michal Vokrouhlík Zde na kanálu Youtube

13.-14.6.  3.Kvalifikační závod Brno. Na tyto závody jsem se moc těšila i když s hlášením horka o něco méně, ale brala jsem to tak, že je to opět jenom počasí, které se nedá ovlivnit a měli bychom si uvědomit, že je to skoro letní měsíc a musíme očekávat vše. Kdyby nás zastihla bouřka byli bychom mokří a jelikož zase pařilo slunko tak jsme nečekaně byli uvaření, ale musím uznat, že FB to počasí snášela velmi dobře. Po oba dny jsem zvolila parádní místo na parkování. Takže celý den jsme byly ve stínu. Závody se konaly u Boby centra v Brně na umělé  trávě. A ta byla díky sluníčku rozpálená, ale dalo se to zvládnout pokud jsme psa nepřetěžovali a chovali se rozumně. První sobotní jumping nám stavěl Petr Dostál a opravdu to bylo hodně rychlé a při prohlídce sem byla soustředěný a snažila se opět nevymýšlet 😀 A běžela jsem to přesně tak jako jsem si to prošla. 😀 Výsledek 15 z 65 na nejrychlejšího psa jsem ztrácela dvě sekundy a špetku. Opravdu máme rychlé české medium týmy na které je radost pohledět. Před dalším během nás přišla navštívit naše Rascabes rodina Katka a povzbudit nás. 😀 Chudinka si to moc neužila. Další parkur agility nám stavil Grunder Sascha a tam jsem se nečekaně a celkem s překvapením mě samotné na třetí překážce diskla a pak jsem byla tak rozhozená, že jsem ani nemohla parkur dokončit, protože sem prostě nevěděla kudy pokračovat 😀 Po doběhání jsme se sbalily a odjely na cvičák KK Zetor kde jsme měly spinkat v autě. Počasí se začalo opravdu rychlostí blesku měnit a blížily se černé mraky. Takže rychlá sprcha a rychlé venčení psů. Nasledná příprava auta na spaní a pak to začalo. Zvedal se vítr všechno poodlítalo a začal šrumec. Následné přeparkování auta vše kolem padalo 😀 A zafunění auta 😀 Po dešti jsme spaly jako zabité. Auto pootevřené, hafoši spokojení. Prostě parádní noc a naše první vyzkoušení spaní v autíčku. Ráno to vypadlo, že den bude pod mrakem a my si užijeme chladný den, ale nebylo tomu tak. Hned po první prohlídce se začaly zvedat teploty. Jumping v neděli nám stavěl Tomáš Glabazňa opět rychlé a nápadité. Běželo se mi to moc dobře a určitě bych na tom nic neměnila a dokonce se mi zdálo, že mi FB nějak nestačí 😀 Mohly bychom být rychlejší. 13 z 63 Nádherný výsledek. A poslední běh jsme běžely za opravdového dusna a do poslední chvilky jsem FB nechávala ve stínu dokonce jsem použila i přípravek od FitDogu a opravdu užasná změna byla na FB znát. Neskutečné množstvi energie. Parkur byl moc pěkný od Veroniky Herendy a opravdu na něm bylo hodně prvků kde jsem se musela zamýšlet jak to povedu a upřimně do poslední sekundy jsem nevěděla a nechala to až na situaci přímo v běhu. Nakonec jsem se to proběhla rychlostí blesku parkur doběhla bez chybičky 12 z 63 bohužel 4s za nejrychlejším týmem. Počkaly jsme s holkama na vyhlášení. A pak se vypravily na cestu domů. Víkend se opravdu vydařil. Bylo pěkně na běhy nám nepršelo. Povrch na umělé trávě jsme s FB zvládly na jedničku nevadil mi. Organizátoři a pomocníci byli úžasní. Nemám jim co vytknout. Závody jsem si užila. Moje společnost byla nenahraditelná a za to jim moc děkuji Anikovi a Zuzce. Víkend jsem si užila nebylo nic co bych vytkla. Všechno klapalo na jedničku. Vše šlo jak má. Užila jsem si to já a ai FB bylo na ní opět znát, že si užívá mojí společnosti bez Lilinky a bez Ebynky. Prostě nenahraditelný víkend s krásnými zážitky a všeho kolem.

Nejen, že se nám blíží jarní tréninky ke konci takže nás možná čeká menší pauza. Podle toho co zase vymyslíme. Byly jsme se konečně koupat Ebynka teda zatím není potápka jak holky, ale věřím, že to dlouho trvat nebude a najde si ve vodě zalíbení jako naše blondýnky. Taky jsme se naučily pár nových triku a chystám se na nácvik Cik Cap. Tak budu doufat, že to vše proběhne jak má a neudělám žádnou chybu. Mám pujčený na doma tunel. Takže začnu učit tunel do utahání 🙂 Taky jsem holkám podala proti klíšťatům Bravecto. A o víkendu se chystáme na Zlínský Ranec.

Dala jsem si pauzu dva týdny od kvalifikaček v KM a proběhly jen tři tréninky v Chvalnově. Vzala jsem s sebou Lilinku a Ebynku. Trénink jsem si užívala Lil je opravdu precizní v dokonalém provedení zón na kladině a houpačce. Na áčku máme sbíhačky. Je to pro mě s Lee uplně jiné běhat než s FB každá je jiná má jiné požadavky na to jak s ní zacházet apod. Prostě úplně odlišné šeltičky. Fibinka odpočívala a chystala se na nadcházející závody. Ebynka si už zkoušela tunely. A první dvě lekce kolem mě kroužila jako hladovej sup 😀 A třetí lekci už jsem  měla z tuneliády opravdu dobrý pocit 🙂 Reakce a vše bylo fajn. Snad se tunelky stanou naší nej překážkou. Také jsem se definitivně rozhodla s výběrem ženicha pro naši Lee. Je jim pes z odchovu mé kamarádky. Je jim pejsek Benny „Bentley Al Bader“ Vše o krytí a pejskovi naleznete na stránce štěňata. Také mi kamarádka Anička spracovala první video Ebynky a jejich triků na to se můžete podívat zde Eby triky

KVĚTEN

2.5. Jsem vyjela na závody do Hodonína s naši milovanou Aničkou. Na závody jsem se opravdu těšila, protože je to prostě moje srdcovka. Strávila jsem v Hodoníně několik let a staré pouta se u některých lidí prostě nikdy nezpřetrhají a proto jsem se tak moc těšila na všechny tam a na tu nostalgii. Vzala jsem si na cestu jen FB chtěla jsem na ni mít veškerou svoji energii a hlavně jsem chtěla aby věděla, že jsem tam jen pro ni. Na každé prohlídce jsem se řádně soustředila na to jak to poběžím snažila jsem se na to dívat přesně tak jak to opravdu poběžím abych pak nebyla překvapená jak to u mě většinou je 😀 Když se na to vykváknu běžím a pak to dělám uplně jinak. A dařilo se. Neskutečně jsem se mezi svými lidmi cítila uvolněně a skvělě a proto si myslím, že všechno dopadlo nad má očekávání, protože v přátelství a podpoře je síla. 🙂 Takže shrnuto podtrženo…Agility 1z20, Jumping 2z20, zkouška 3z5. Děkuji všem za podporu a skvělou atmosféru, která by měla k závodům patřit.

 

23.-24. Kvalifikační závody Kroměříž. Poprvé v životě jsem se rozhodla, že si zkusím zazávodit na kvalifikačních závodech, které se konaly za rohem. A tak proč toho nevyužít, že? Opět jsem se sebou vzala jen Fibinku a to zase z jednoho prostého důvodu. Aby věděla, že jsem tam jen a jen pro ni a veškerý svůj čas budu věnovat jen jí a né nějakému poťouchlému štěněti 🙂 A proto jsem viděla na Fíbí pokaždé když jsem sní byla v kontaktu tu radost, že mě má jen pro sebe. Takový trochu sobeček 🙂 Něco to do sebe má těch víc psů :p No, ale abych se vrátila k jádru pudla. Závody probíhaly na nám již známém místě. Počasí nám sice nepřálo, ale upřímně mi to nevadilo. Prostě je to počasí 🙂 Dokonce ani zdraví mi nepřálo a to den před závody mi dalo najevo, že semnou nebude spolupracovat celý víkend, ale opět  mi to na náladě neubralo a prostě jsem jela dál. Nocleh nám zajistila naše úžasná kamarádka a spalo se mi opravdu výtečně. A dokonce i stan jsme si postavily na velmi vydařeném místě. Prostě vše bylo Great. Závodů se zůčastnilo cca350 závodníků. Viděla jsem konečně na živo spousty Agility Stár. A jsem ráda, že jsme tyhle týmy mohla vidět v akci a dokonce si s nimi i zazávodit. Potkala jsem snad úplně všechny. Prohlídky probíhaly v 5ti skupinách. A já jsem byla v předposlední skupině což bylo fajn neboť jsem neměla šanci zapomenout parkur hned po prohlídce 😀 Zase jsem se na prohlídku připravila pečlivě, prohlížela jsem si ji s prvky, které opravdu zvládáme a nedělají nám problém, soustředila jsem se jen na sebe a na psa a na představu jak to běžíme a kde se čemu věnovat víc a kde zase míň. Také jsem si odzkoušela jiný rituál před během. Velké Obětí 😀  A jiná strategie protahování s FB. Plus následná rozmluva před během, že ať to doběhneme jakkoliv musíme z toho mít radost. Přišla mi FB dokonce i více klidná. Na jednom parkuru zapoměla co je to tunel, ale to je pochopitelné. Vždyť tunel se učíme jako první v agility začátcích tak není třeba si pamatovat něco tak absurdního jako je probíhání tunelem 😀 Také se nám za celé závody povedlo jen jedenkrát zaváhání u slalomu. Ale jinak musím říct, že jsem ze všech běhů naprosto a bezkonkurečně spokojená. Bylo to fajn. No a to je vše co se týče běhů samotných. Viděla jsem taky české agi stár v akci a že jich tam bylo. Někomu se dařilo méně někomu zase víc, ale jsem ráda, že jsem je mohla vidět v akci a boji mezi překážkami. Některým mým oblíbencům jsem  musela osobně popřát štěstíčko a podporovala je všemi svými možnými Woodů aplikacemi 🙂 Prostě jsem jim našla 4lístek a byla tam s nimi a podporovala je z dálky. Jsem taky ráda, že jsem tam potkala spousty svých známých i neznámých, kteří mi věnovali úsměv na tváři a objetí. Také musím pochválit průběh závodů. Podle mě to odsýpalo opravdu rychle s tolika závodníky jsme se v oba dny dostaly domů opravdu včas. Za mě na jedničku. Také on-line sledování výsledků bylo super. A prostě vše bylo skvělé. Děkuji všem co mi pomohli se cítit skvěle v tyto dny a podporovali mě v našich výkonech a udržovali moji náladu stále na tom nejvyšším módu. Děkuji mým přátelům a Fibulince. Pokud se vám zdá, že je tenhle článek až moc pozitivní tak věřte, že opravdu je, protože jsem se tak cítila a cítím se tak i když to píšu 🙂 A stav: Zkouška MA3 2\13, Agility 1. 38\71, Agility 2. 10\67, Jumping 1. 12\71, Jumping 2. DISK.

DUBEN

První týden v tomto měsíci jsem byla s FB na prvním tréninku na trávě ve Chvalnově. A ten jsem si velice užila. A myslím, že i FB. Bylo to moc fajn. A týden na to jsem se zůčastnila jako pomocník i závodník na závodech Chvalnovská pohodička. Počasí nám moc přálo. Bylo nádherně. Až moc. V sobotu jsem se s FB diskla ve zkoušce. Ale v agility a jumpingu jsem se umístily na krásném druhém místě. Byl to skvělý pocit po takové době být zase na bedně a užívat si toho, že jsme zase s FB na stejné vlně 🙂 Snad…… V neděli jsem začínala běhat agi open a tam jsem se s FB dostala až na první místo s chybkou. Jsem se trochu zamotala po houpačce. 🙂 Ve zkoušce A3 první místo 🙂 A v posledním rozhodujícím běhu o Chvalnovského pohodáře jsem se diskla na třetí překázce od konce. Byly to teda opravdu nervy. Ale také úžasný pocit. Měla jsem kolem sebe lidi, kteří mě opravdu hodně podporovali a to bylo skvělé. Prostě vydařený víkend. Co víc si přát.

V polovině tohoto měsíce jsem si po masáži u FB všimla citlivost v zádech. A tak jsem si domluvila tady v okolí kamarádku Nikol D., která pracuje s pejsky jako s vlastními. A na Fibku mrkla. Zatuhlé svaly kolem lopatek, citlivost v bederní a křížové oblasti, rotace bederního a krčního obratle to vše bylo nalezeno. Naštěstí ručičky naší Nikol daly vše dokupy a FB se zdá být zase fit. Snad poprvé co při DM Fibinka usínala 🙂 Můžu jen vřele doporučit.

A poslední třešničkou na dortu byly závody 3zk v Přerově s Rybářem P. Parkury byly opravdu zapeklité a hodně překážek bylo stavěných do okolo. Což nás s FB brzdilo v rozjezdu. Nebo spíš FB to nebránilo 😀 . Zóny flákala a dělala si ze mě srandu. I přes nedorozumění mezi náma se nám podařilo zaběhnout jednu zkoušku MA3 na druhém místě s jednou chybou (hned první skočka spadla). Tento víkend byla na závodech i naše odchovankyně Foxinka sestřička od Lilči a byla opravdu úspěšná. A za týden je uvidím osobně již na oficiálních závodech v Hodoníně.

 

 

 

LEDEN-ÚNOR-BŘEZEN

V Lednu nás navštívila kamarádka Elis a napravila naše hafany pomocí Dornovy metody. Za to velké dík Elis. Šlo vidět, že Fíbince to velice pomohlo a doufám, že to půjde znát i na našich trénincích a nastávající sezóně.

Únor byl spíše klidný, relaxační. Skoro každý den nachozených několik km s holkama i kočárkem a lepší pocit ze sebe. Přece jen holky se potřebují dostat do kondice a svižná chůze po přírodě je to nejlepší pro nás všechny. Takže procházkám po lese zdar.

Březen byl, tedy ještě je opravdu divoký měsíc. Přípravy prostředí pro Abey, kastrace Angla a kočky do toho první závody v tomto roce plus cesta do Polska pro Abey. Konečně jsem se dokopala k tomu dostat se na veterinu a nechat vykastrovat kočku a Angla. Paní doktorka je velice milá, přátelská a tak všechno probíhalo v naprostém pořádku. Angel i kočička Míša jsou již dávno bez stehů a vše se krásně zahojilo.

První závody v tomto roce se pořádaly v hale Těšánky. Byly to dvojzkoušky a oba běhy jsme se s Fíbinkou diskly. Ale i přesto mám z těchto závodů úžasný pocit. Fíbinka makala a já taky 😀 Až na dvě chyby kdy jsme se diskly bylo to super. A odcházet s dobrým pocitem je přece to nejdůležitější.

Týden na to jsme se společně s kamarádkou Aničkou rozjely pro naše milované miminka. Cesta do Polska byla rychlá a bezproblémová. Setkáni s miminy bylo nezapomenutelné a ten úžasný pocit snad prožil každý z nás když si přijel pro své vysněné mimino. První noc proběhla skoro bez problémů. Jen parkrát se Ebynka probudila a plakala. Ale druhý den jako by byla doma a vše klapalo jak mělo. Ebynka je velice čistnotná, žádná loužička se nekonala a čurá jen venku. První den sem ji opravdu prominula. Se smečkou se sžívá, ale vypadá to velmi dobře. Fíbínka je maminka jak se patří a tak Ebynce ukazuje co smí nesmí a hezky se o ni stará. S Lilinou je to už horší víc žárlí než by musela, ale chápu to byla totiž můj umazlenec ( mamánek ). Angel to je naprostý šílenec a Ebynku vzal za svoji parťačku. No a naše dvě kočičky to nesou velmi těžce hlavně tedy ta mladší neboť ji Ebynka bere jako jednoduchou kořist na hraní a je to strašná sranda když kočka protestuje a Eby si nedá prostě říct. Tímto bych asi tyto tři nezapomenutelné měsíce ukončila a popřála všem hodně síly do nastávající sezóny a hlavně spousty zdravíčka.