Květen, červen 2013
Co se ještě v květnu přihodilo? Nakonec jsem se hecla a jela jsem se mrknout ještě na závody do Přerova jak se bude holkám dařit v deštivém počasí. Bylo to 6 dní před porodem. Tak jak to skvěle zvládla FB, tak jsem to skvěle zvládla i já. I když pršelo se Aničce a FB moc dařilo. Holky jsou závod od závodu sehranější a lepší. Je krásné se na ně dívat, šikulky. Všechny tři běhy zaběhly krásně a skvěle, prostě souhra. Ve dvou bězích se umístily na 1m/9 a ve třetím běhu by to nejspíš bylo taky tak, kdyby se Anička nezapoměla a nevrátila se za startovní překážku pochválit FB za to, že zůstala na místě a tak si holky musí na další zkoušku do trojek ještě počkat.
Den po dni ubíhal jako voda a nastal „den D“ pro mě. Ještě jsem si stihla doma přesléct peřiny, pouklízet si, nachystat si tašku do porodnice, vytrikovat holky, vyčesat smečku zajít s nima na prochajdu a na večer jsem se už nechala odvézt do porodnice, abych druhý den ráno mohla přivítat na svět svoji holčičku – Isabelku, nar. 17.5.2013, 52 cm/4100g v 8:26 hod.
Jelikož to nejsou stránky o miminku, ale o mojí smečce vrátím se zpět k akcím. Já jsem byla na čas indisponována, přece jen práce s miminkem není žádná sranda, tak se o mojí smečku starala rodina. A starala se opravdu dobře – Anička jezdila s FB na intenzivky a tréninky, odkud přicházela ze slovy, že byla FB moc šikovná 😉 Jakmile jsem se trochu dala do kupy a maličká taky, jely jsme se mrknout na závody do Brna na Robinsonádu. Samozřejmě jako každý rok to byl hic, horko bylo až z nás lilo, ale voda u cvičáku to vše zachránila. Povzbudila jsem FB a Aničku u posledního běhu a holky si splnily zase jednu zkoušku byly na 2m/9. Poté jsem si FB odvezla domů a opět nastalo horko.
Žádné závody se nekonaly a tak podnikáme neustále chození k rybníkům tady kousek od nás, kde ti moji plavci prostě vypnou mozek a relaxují na vlnách rybníku 😀 Hlavně FB. Lee poprvé viděla vodu a je trochu ostražitá, protože ti dva magůrci se neustále u vody přetlačují a přeskakují, tak přece jen je to pro Lee nové a dává si pozor kam šlape, ale jednou to snad překoná. Také jí vypadaly už všechny zuby a může se pyšnit svým novým chrupem pro dospělé. Také se naučila spousty nových tríčků, objevila kouzlo tunelu, učíme se cik/cap a uvidíme jak to té naší krásce půjde. Začnu ji taky učit na prkýnko, kde budu dělat zónu 2on/2off a tak nějak se prostě holčička pěkně vybarvuje a moc se mi líbí jak to vše zvládá.
Rozhodly jsme se s Lee zajet bez doprovodu maminky na výstavu do Brna na ProPet, kde jsem chtěla ověřit jak je na tom s tím jejím hrdinstvím a nebylo to tak hrozné jak jsem se obávala. Stává se zní pomaličku, ale jistě druhá FB, ale bude to ještě chtít trochu dospět a hlavně čas. Potkaly jsme na výstavě i sestričku Foxinku. Roste nám do krásy – je tmavší a menší než Lilinka. Miluje svoji rodinu a je hodně učenlivá. Jejich tetka nám udělala krásné fotky.
No a taky se stala jedna nehezká událost – zemřel náš milovaný odchovanec Azizek Matahari Rascabes. Bude nám tento skvělý pes strašně chybět, no hlavně jeho paničce Katce, více..
Duben 2013
Duben začnu akcí velikou: jela jsem se super partou lidiček na závod Faktor strachu, který se sice
nepořádal díky nepřízni počasí v Prostějově jak bylo dáno, ale v hale v Horce, kde jsem byla já poprvé
v životě. Zkoušky nebyly čtyři, ale jen tři a myslím si, že na pořádné oficiální rozběhání to stačilo. Parkury stavěla rozh. Máčková a Steppan. Parkury byly moc hezky postavené a myslím si, že holkám i sedly. I když FB se první parkur totálně zbláznila a nehodlala vůbec spolupracovat, natož tak poslouchat na parkuru – a tak se holky první běh diskly. I když tak trochu přidávám chybu i Aničce, protože byla nervózní a jak to ta naša opica vycítí, že je její psovod většinou „já“ nervní, tak se hodlá s úsměvem vykakat na parkur. Takže první zaškobrtnutí ve slalomu, pak následné nedorozumění na skočce, kdy si FB řekla, že tam nepujde a vletí do tunelu – dis a pak naprosto nepochopitelné vyběhnutí, kdy nešla ani do tunelu značilo, že tento běh byl opravdu rozběhávací.
Další parkur od Gabi jsme byli nedočkaví co holky vyvedou. Teda spíš FB. Anička se zdála být již v pohodě a FB prej i vnímala a tak si holky tento parkurek vyběhly na bednu s první 1V čistě.
Třetí a poslední parkur od Jiřinky holkám taky sedl, i když byly holky zase na bedně a zase 1V mají jedno odmítnutí na skočce. Kdy Anička nejspíš podcenila vzdálenost mezi skočkami a FB se opět stáhla. A tak vzniklo odmítnutí. Holky v součtu skončily jako první a tímto jim chci moc pogratulovat. První oficiální závody sice zaznamenaly trochu nervozity, ale tak jak rychle přišla i rychle odešla a pokud holky budou pilně cvičit zaznamenají stoprocentně další a další uspěchy 🙂
Hned následující víkend v sobotu jsme jely za barák 😀 Tedy do Zlechova na dvojzkoušky k Lence
Pánkové, kde si holky moje chtěly splnit potřebnou zkoušku do dvojek. A to se jim samozřejmě
povedlo. Parkury byly opět pěkné, nám počasí vyšlo, horší byly týmy, které běžely po nás. Pršelo,
krupobití apod., no sranda to jsem již dlouho nezažila – Jaro je tady. Holky si splnily zkoušku do
dvojek 1V a druhou se Diskly – opět nedorozumění, nevím co se to mezi holkama děje, ale snad to
brzo vyšumí.
V neděli jsem se vydala se svojí kamarádkou Magdou na seminář pozitivní motivace do Brna k panu
Šustovi, abych pochytila nějaké znalosti k tématu, kterému se teď více věnuji. Co mám toho času a
nemůžu se s větrem honit po agi parkuru, tak se aspoň nechám poučovat a prolistovávám stránky
všech poučných knížek co se týče chování psů a klikr tréninku. A jsem ráda, že to dělám, hodně
mi to dalo. Přednáška byla sice na celý den a moje vyvíjející dítko mi dávalo znát, že tákto dlouhé
přednášky jako nejsou pro něj moc pohodlné – i tak jsem to nakonec zvládla skoro až do konce a
musím za sebe říct – Pro lidi, kteří se chtějí více věnovat klikr tréninku, pochopit svého psa a snažit se
mu být blíže doporučuji. DOPORUČUJI!! Bylo to jedno velké tlusté PLUS. Jsem nad míru spokojená, informací jsem dostala dostatek, všechno jsem tak nějak vstřebala a teď se posunuji dál. Naprosto
jsem byla uchvácena a pokud se mi podaří dostat na podzimní besedu s panem Šustou neváhám a
jedu, paráda!
Víkend v dubnu tedy 20.4. jsem jela na své poslední závody jako doprovod celý den mojim
holčičkám dělat podporu do Kroměříže na oficiální závody Cup Kroměříž. Poprvé FB běhala parkury
Alice G. a Anička si taky tyto parkury moc vychvalovala. Až na občasné fouknutí větru se počasí
opravdu vydařilo, zázemí bylo super a závody jsme si náramně užily. Složení party v našem párty
stanu bylo taky bezkonkurenční a musím za sebe říci, že tyto mé poslední celodení závody jsem si
mooc užila a nasmála jsem se, že mě břicho až do druhého dne bolelo. Holky a jejich běhy – opět
tu bylo nedorozumění a holky se diskly – zase FB mimózka, poté si daly první zkoušku ve dvojkách na bednu 1V a další běh opět Dis. No jo, nedá se nic dělat. Buď se holky sluní na prvním místě nebo se
jednoduše Disknou. Běhalo jim to moc hezky a začínají být hodně sehrané a jde jim to. Jsem na ně na
obě moc pyšná.
Další závody je čekají v Přerově a Brně. Na tréninky jezdíme společně do Hodonína, kde jich péruje Kačka Suchovská. LEE se vždy aspoň zapojí do socializace a nebo potká svoji sestřičku.
To by bylo k Dubnu asi vše – mě se blíží porod a tak si pomalu schraňuji věci do porodnice.
Rekonstruujeme a chystáme domeček na příchod nového člena, holky trénují a LEE si užívá sluníčka a
prvních pár vypadnutých zoubků, Angl čeká na to až se z naší zahrady odstraní ti dvounozí otravní
dělníci od sousedů aby si mohl užívat stejně jako holky.
Měj te se moc fajn a další aktualizace snad brzo a na prvního Máje :*
Březen 2013
.. první víkend v březnu bylo celkem pěkně a tak jsem svolala holky a udělaly jsme si trénink v Domaníně na place co tu je a je celkem prostorný, můžem ho sem-tam využít pro ty naše tréninky.
FB běhala s Aničkou její novou paničkou na běhání a moc jim to holkám šlo. Lee se snažila o seznámení s pejsky, ale stále to nebylo ono, prostě tolik neposlušných pejsků 😀 To není nic pro ni.
Proběhlo u nás očkování proti klíšťatům, které se pomalu probouzí do našeho světa. Následující víkend jsem se s celou smečkou nabalila do auta a jelo se do Brna k Peti Marečkové na focení. Fotila jsem se já se svým těhotenským bříškem – jak již většina z vás ví tak čekáme miminko. Holčičky se ovšem taky fotily – bylo to moc fajn a je z toho spousty pěkných foteček, brzo snad zveřejníme i pár foto.
S FB jsem zdárně dokončila svůj cíl, který jsem si dala minulý měsíc, a to naučení FB stání všech čtyřech nožek na ruce – vše pomocí shapingu. Jinak s FB jsem nikdy shapingem necvičila vždy jen luringem, takže to pro mě (nás) byla novinka a povedlo se. FB se cvik vydařil, velice rychle pochopila co po ní chci a tak jsem se mohla radostně pyšnit dokončeným cvikem. FB umí stát všema čtyřma na ruce, JUPÍ. Další cvik si musím promyslet 😀 Nejspíš to bude dvěma předníma stát samostatně, tak uvidíme.
LEE se naučila pomocí shapingu pomalu lození na a do krabičky, sedni, touch na ruku a lození do boudičky. Dozvěděla jsem se spousty novinek co se týče klikr-tréninku a je toho hodně, co se budu muset naučit. Proto jsem se v půlce dubna přihlásila s kamarádkou Magdou na seminář do Brna s Františkem Šustou. Doufám, že se dozvím hodně věcí a budu moci pokračovat s výcvikem malé LEE.
V posledním týdnu jsme ještě před závody navštívily s Aničkou trenink v Hodoníně, kde jsem potkala sestřičku naší LEE, Foxinku, která je naprosto od malé odlišná. Jako by holky k sobě vůbec nepatřily. Každá je jiná jak povahově tak vzhledově. Je to takové vymazlené sluníčko. Očividně ji panička dopřává a má ji mooc ráda, tolik lásky kolik holky mezi sebou mají – jen ať jim to klape. Do toho si Anička hezky pocvičila s FB a mohlo se jet dom.
Poslední březnový víkend jsem s Aničkou vyjela na naše první letošní závody do Sedlece u Mikulova. Na neoficky k Flying Paws, počasí jsem se obávala velice, ale naštěstí bylo fajn a závody se vydařily. Anička s FB si zaběhly Jumping od Dušana Bučka na první místo, poté si daly Disk na A3 parkuru „Mistr tlapek“ a v agi si holky daly na bramborové místo. V součtu nakonec skončily druhé. Jsou to šikulky a moc jim to šlo, jsem na ně opravdu pyšná.
První dubnový víkend jedeme do Prostějova, pak Zlechov a Kroměříž a poté to já asi zapichnu a budu čekat na miminko. Holky se budou snažit si agi sezónu užít.
Březen byl fajn a ukončilo ho velmi škaredé ledové počasí, kdy u nás nachumelilo asi cca 20čísel sněhu, takže Březnu zdar a prosila bych v Dubnu lepší počasí 😉
Únor 2013
…tak a je za námi další měsíc. Píšu trochu předčasně, ale podle naší situace si myslím, že se nic zásadního určitě nezmění – Foxinka je v novém domově, podle všech informací se má opravdu skvěle a jsem ráda, že to holkám tak klape. Akorát chudák pan koberec 😉 U nás naprosto to samé – jsem ráda, že Lee máme, je to opravdu učiněný zázrak, co bych si více mohla přát? Už jsem ji asi tak třikrát prodávala 😀 Roste jako z vody, nohy se jí protahují. BARF ji chutná a nenechá si nic odepřít, začala jsem s ní klikat, vše dělám tentokrát shapingem (tvaruju), asi tak týden mi dělala radost. Po týdnu mi ji udělala ještě větší a teď se můžu pochlubit tím, že se zdárně blížíme k jednomu konečnému cviku, juchů. Učím ji všemi 4-nožkami na krabičku, holčička se snaží a dělá to opravdu dobře. Přidala jsem povel a teď jen piluju, něco na tom shapingu opravdu bude. Začnu pak krabičku postupně měnit apod., po týdnu asi začnu s klasikou sedni, ale vše pozvolna, nechci na ni tlačit předsi jenom je to ještě mládě a jde na ní vidět, že rozum nechala v kelímku od jogurtu 🙂 a přece jen já i ona máme času dost. Taky už chodí vzorně čurat ven, sice ještě stále potřebujeme plínku v místnosti, ale daří se nám zachytit tu správnou chvilku kdy ven jít a když se nepodaří, plínka nás zachrání, když ne plínka už nás zachránil i mamčin polštář. S přivoláním trochu bojujeme, protože Lee je osobnost a když se jí něco zalíbí, jméno je naprostá banalita, která se naprosto vypouští. Je to kus nebojácné dušičky – minulý týden ukradla strejdovi bulmastifovi rohlík přímo z tlamy, Anglovi vytrhala chlupy ze zadku a FB má na čumáku už asi dvě jizvy. Povím vám, tohle se nedá srovnat se SHE, ale povaha je skvělá.
Co se týče FB mám pro nás určitý cíl, kterého bych chtěla dosáhnout. Zda se to povede je pouze na nás dvou. Týká se to samozřejmě klikání, jak jinak. Zatím ji jen oťukávám a tvaruju, zda to pochopí a cvik se nám podaří budu nesmírně šťastná a chlubit se tím všude na potkání 😀 Ale dočkáme času.
A nakonec Angl – chlupů má požehnaně, ale myslím, že jeho váze 27 kg to asi moc nepomáhá, spíše to bude něčím jiným 😉 sice nám pan vet řekl, že je ok, ale mě se to teda nelůbí. Tak uvidíme – je to šikula, který nás doprovází na všech prochajdách. Teď jsme ho vzali se skupinou deseti psů do parku Strážnice a moc jsme si to všichni užili. Angl neprudil a bylo to super, taky přišlo vyšetření Lee na CEA a její výsledek je normal, takže spokojenost. Taktéž jsme byly v Brně na DOV a je prostá všech dědičných vad a už máme i PP, tak vám chci představit naši fenu číslo dvě: Basma Amal Rascabes.
Teď ještě počkat po roku na klouby a budu se moci pyšnit svojí zdravou holčičkou :* Toď od nás asi vše, konečně by u nás měly začít tréninky a socializace LEE na závodech. Taky nás čeká Březnové focení u Peti Marečkové, takže snad i trocha změny na webu atd atd. Těším se zase příště….
Leden 2013
… pomalu se nám blíží konec měsíce Ledna a je na čase napsat aktualitku…. Určitě se mi už krátí čas s holkama – štěňátka rostou opravdu rychle, ani se nenadějete a už se rozprchnou do nových domovů. Tentokrát to bude trochu jiné – malá „Foxa“ jak jí doma budou říkat sice odchází do nového domova do Hodonína k Radce Konečné, která sní bude běhat agility, chodit po výstavách, ale hlavně to bude její rodinný společník, ale: „To druhé chlupaté mimino nám zůstává doma.“ Celou dobu co holky rostly a já je mohla pozorně sledovat jsem zkoumala jejich povahy atd. I když jsem tentokrát byla JÁ ta, která měla rozum a nechtěla jsem si malou doma nechat. A věřte, že ještě minulý týden sem ji chtěla dát pryč. Ta holka to asi ucítila a svoji úžasnou povahou mě dostala natolik, že si nedokážu představit, že bych si snad někde jinde mohla vybrat lepší holčičku, která by mě měla doprovázet životem. Je božská. Malá „Lee“. Takže než mi začne trhat bačkory nebo čůrat do postele. Jsem spokojená a svého rozhodnutí nelituju.
Jinak mají za sebou holky první očkování. Za necelé tři dny jedeme do Brna k paní doktorce Trnkové na DOV a za týden na čipování a odběr krve na CEA. Poté si Radka odveze Foxinku do nového bytečku do Hodonína. A já se budu trápit s tím mojím třeštiprdlem. Jinak zbytek smečky. FB neskutečně žárlí. :X A tak mě to trochu trápí. Snad si zvykne a vše bude jak má. Jinak začínám BARFOVAT na FB a na malé LEE to tento rok chci vyzkoušet jak jim to sedne a jak si holky zvyknou apod. Taky jsem začala FB i Anglovi přidávat do krmení APTUS sirup na klouby. Než jim začne zase pořádný pohyb.
Minulý týden když bylo konečně trochu volna, jsem vzala FB i Angla a šla jsem se na dvě hodiny s kamoškou projít. Bylo to super. Angel nechtěl nikoho zabít a FB se poslušně držela u mojí nohy. Tyhle dvouhodinové procházky teď můžeme plánovat častěji, až se to doma trochu dá do pořádku. Tak se na to moc těším. A taky se těším na sluníčko. Tak to by bylo asi k měsíci Lednu vše.
2012
Prosinec
.. začal nám prosinec a FB se nám pěkně kulatila. Očekávala jsem narození každým dnem, spíše jsem to odhadovala na necelých 14 dnů před Vánoci a FB se do toho prostě trefila – 10.12. bylo jasné, že se bude nejspíš rodit. Teplota jí klesla a já věděla, že to přijde co nevidět. Neustále zamnou chodila a byla nervózní, chtěla mě mít za každou cenu u sebe. Počítala jsem to tak středa, čtvrtek možná později, ale prej je pondělí ten nej den. Celé dopoledne jsem s FB byla a čekala co se bude dít. FB napínala, voda stále neodtékala, ale ve tři hodiny odpoledne jsem si potřebovala nutně odskočit. Tak jsem se na chvilku vzdálila a povolala rodinu k rodičce. FB se ale rozhodla beze mě nerodit a po mém příchodu během sekundy se narodila první krásná tmavá holčička s malým znakem za krkem a takovou nepovedenou, ale přitom originální lysinkou. Než FB miminko očistila a prcek se napil, už se drala na svět holčička číslo dvě. Celá kopie FB když byla malá, prostě krásná holčička. FB holky omyla do sucha a já se nemohla dočkat až se na holky pořádně podívám. Obě byly dosti hlučné a stále jsou. Kdo ví, co bude až začnou štěkat.
Jedna holčička je s jistotou už zadaná. Půjde k naší dlouholeté agilitní kamarádce Radce, která na miminko po FB čekala rok a půl. Myslím, že jasný důkaz toho, že tento člověk stojí za to, abyste mu předali pejska snů, kterého doma vychováváte. A ta lysinková?? Zůstává doma. Necháme si ji, ale ne moji zásluhou, ale mamky. Mamce jsem řekla, že je to celá FB a že si ji necháme a jelikož vím, že mamka si doma dalšího psa nepřeje nějak sem tomu nedávala váhu, prostě jsem to jen plácla, ale mamka překvapila a hned na to řekla: „Tak si ji prostě nech!“. Tak sem byla překvapená, oči vytřeštěné – kdo mamku zná, ví. Sama jsem nevěděla co vlastně chci, ale na druhý den se mi to rozleželo v hlavě a po promluvě s přítelem si malou opravdu necháme. Budeme jí říkát Lee (Líí) a už se těšíme jak se prdelka začne projevovat.
Jelikož si myslím, že velká aktualitka do konce roku nebude, více se bude přidávat do deníčku štěňátek a další aktualita? V lednu roku 2013..
Přeji Vám Všem krásné Vánoce a Šťastný Nový rok.
S pozdravem Rascabes: Makča, Angel, FB a nově Lee 🙂
Listopad
..s FB jsem netrénovala a šetřila jsem ji na příchod miminek. Byla jsem u doktora na kontrole a s FB se těšíme na předvánoční prdelky. Viděla jsem na ultrazvuku dvě až tři miminka. Ale všichni ví, že příroda je mocná čarodějka. A tak než abych předvídala, se nechám překvapit. Co nám předvánoční čas
přinese.
S AMIKEOU jsme se zatím pomalu blížily ke konci kurzů agi a školky pro štěňátka. Pro naše kurzisty
jsme si připravily rozlučkový den plný zábavy a zkoušení, co se naši kurzisti naučili a po zásluze
byli nakonec všichni odměněni. Byl vidět pokrok jak u pejsků, tak u páníčků. Přístup k pesanům a
celkově se lidičky podle mého hodně naučily. Já s holkama jsme si taky daly do nosánku díky naší
Helence (medovníček, obložené chlebíčky apod.). Den jsme si naprosto užily, cvičák jsme zazimovali
a uvidíme, co nám příští rok přinese. Pro mě to určitě bude velká zkouška a změna. A už se na to všechno moc těším. Přece jen změna je život. Další aktualitku přineseme až se nám narodí
Skarabeusci, na které se moc těšíme..
Říjen
Ještě pořádně nezačal další měsíc a já jsem věděla přesně co budu dělat první říjnový víkend – víkend strávený na MS agility v Liberci. Ráno jsem vyzvedla holky z AMIKEI a vyrazilo se směr Hodonín, kde jsme nabraly Hodoňačky a jejich auto a mohla jsem se naplno věnovat dlouhé jízdě směr Liberec. Ubytování tak nějak nebudu raději komentovat a tak jsme se vydaly hned k TipSport Aréně. Byl to mazec. Tolik lidí co miluje agility a tolik známých tváří, které většinou vidíte běhat jen přes youtube – díky bohu za něj!
K samotnému MS nebudu nic-moc vypisovat. Viděla jsem napsaných spousty krásných članků o
MS a jak tady několikrát opakuju nedá se to popsat, musí se to zažít. Tohle je jenom takové
malé shrnutí. S holčinama jsme si našly nejlepší místo pro fandění a naštěstí pro nás, jsme místo
nemusely celý víkend hlídat. Prostě tam pro nás to naše místečko stále bylo. Viděla jsem spousty
týmů, pro mě známých i neznámých. Viděla jsem spousty agility hvězd, při kterých se mi tajil dech.
Výkony závodníků byly skvělé. Atmosféra v aréně? Byla mega božská. Budu se opakovat – nedá se to popsat, musí se to zažít! Já jsem si to užila, potkala jsem tam spousty svých známých a také jsem se tam i s pár lidmi seznámila. Viděla jsem neskutečné výkony a pocítila jsem taky velké emoce, když se naší repre na parkuru dařilo. Také jsem provětrala peněženku: „Holka to neměla vůbec jednoduché.“, a tak nějak jsem si tento sváteční agility víkend na plno užívala. Já osobně říkám, to nejde popsat to se musí zažít. Tak jako tento víkend rychle začal, tak taky rychle skončil a dorazila jsem domů a čekalo na mě velké rozhodnutí.
FB hárala a jelikož se mi moje osobní situace tak trochu zkomplikovala, FB si nemohla vybrat lepší
čas na hárání než právě tento, rozhodla jsem se jet nakrýt. Byla to celkem sranda jeden den se
vyrazilo s podezřením, že už je FB vhodná na krytí, 15.den a ona nevypadala dvakrát na vdavky a tak jsme se hecli a vyrazili jsme směr Hradec Králové. Bohužel tento den nebyl dobrý a tak jsme
s prázdnou přijeli domů. Za dva, tři dny jsem jela na stěr a i když měla FB stále červených krvinek
moc, doktor nás raději poslal na krytí, protože už tak FB měla za sebou víc jak 17.dní hárání. Vyrazila jsem směr Hradec již podruhé. Tentokrát se to nakonec povedlo a hurá po náročném týdnu
domů. Já i FB jsme si konečně mohly pořádně odpočinout. Měsíc uběhl jako voda. Panička se bez
pejsků účastnila kurzů pro štěňátka a dětičky zatím doma odpočívaly..
Září
Máme tu spousty novinek – z dovolenky jsem už přijela, byla jsem s přítelem v Tunisku a bylo to nádherné, bylo to fajn! Jela bych klidně ještě jednou bohužel to se asi konat nebude. Naštěstí mám hlavu plnou vzpomínek a spousty fotek. FB za ten týden pěkně přibrala. Ano, rodiče se vždy dokážou skvěle postarat o naše psy v době naší nepřítomnosti a tak sežrala víc jak dvě kila granulí! Takže je Vám jasné jak musí teď vypadat. Taky jsme s naším Mini Pidi klubem AMIKEA rozjely cvičení v Strážnici – je to fajn, cvičák si zatím pronajímáme a máme vše k dispozici. Zahájily jsme s holkama kurzy pro štěňata a agility pro začátečníky. Takže se lidí celkem dosti nahrnulo a holky makají jak o závod.. Bohužel já v konání kurzů mám vždy práci, takže mám prostě smůlu… ale jsem za holky a jejich práci velice spokojená. A klobouk dolů!
Můj životek se taky postupně mění a taky začínáme uvažovat o vrhu B, tak jen přemýšlím zda do toho jít nebo ne, spousty konzultací s lidmi od psů apod. Uvidíme.
Hlavní novinou měsíce zaří je to, že náš vrh A: Kuky, Aziz a Sáya oslavil jeden rok svého života. Je to naprosto skvělá zprává, všichni jsou zdraví, plní života a elánu a jsem nad míru spokojená s jejich páníčky a s pejsky samotnými. Dostávám neustále zprávy o situacích, neustálé fotky apod., tak vrhu A zdar a v říjnu zprávy z MS agility….
Srpen
Hned na začátku Srpna jsem se v doprovodu Aničky od Bredíka vydala na agi-tábor do Hodonína. Příjezd byl ve čtvrtek ráno, kdy jsme se všichni v plném počtu sešli. Lidičky jsem znala, prostředí taky – bylo to moc fajn. Martina Vaškebová nám postavila vždy dva parkury na kterých se střídavě točily všechny týmy jak S tak M a L. Takže to odsýpalo a bylo to moc fajn, lidí moc nebylo tak akorát. Přes to největší horko jsme měly dlouhou polední pauzu, kterou jsme využily každý jinak. Většinou jsme hrály s holkama hry, kecaly anebo si šly dát kafíčko k Jezu. Počasí bylo přijatelné, i když někdy až moc horko, ale hned u cvičáku mají vodu takže se tam FB každých pět minut šla rochnit. Moje snaha o to, že FB pustím do vody jen párkrát v tom největším pařáku, aby náhodou zase neprochladla byla naprosto k ničemu. Trochu nepozornosti po doběhu nebo před a kdykoliv jsem si ji prostě přestala všímat, tak se vrhla k vodě a odtud jsem ji několik minut za velkého povyku musela vytahovat ven. Ona je neskutečný vodomil. V pátek dorazil Honza Smoček a v sobotu už jsme cvičili s Honzou, který nám stavěl opravdu fajnové parkurky. Moc jsem si to užívala a tak celkově jsem si tábor užívala. Bez televize, počítače a taky hlavně bez PRÁCE – čista těla i duše. Bohužel návrat do práce nebyl tak božský jak jsem si myslela, že bude, ale co jsem mohla čekat. Naštěstí se říká všechno zlé je k nečemu dobré 🙂 Tak teď čekám na to dobro.
Shrnutí táboru: bylo to super. Počasí bylo skvělé, lidičkové byli ještě lepší. FB byla šikovná, slalomy otřesné, jídlo poživatelné 😀 Nálada skvělá, prostě shrnuto podtrženo – bylo to moc fajn a pokud na nás zbude místečko i příští rok ráda bych Hodonínský cvičák opět navštívila. V neděli jsem padla únavou k TV a dva dny po táboře jsem se ještě celkem zbrchávala z toho přesunu 🙂
Na zahradě máme zapichnuté dvě tyčky a začínáme naklikávat slalom. Jak dopadneme?? To je ve hvězdách, ale držte nám palce. Na celý měsíc Srpen se u nás ubytovala naše malé třeštiprdlo Adélka, naše malá dětská vzpruha u nás prázdninuje a jelikož nesmíme nechat dítě jen tak bez dozoru, neustále nám plánuji nějaké akce. Jeden den jsme vzaly psy a šly jsme k Těmickým rybníkům pěšky, daly jsme si do těla necelých 6km a pro psy čekala zasloužená odměna. Cachtání se. Celkem mě překvapilo, že Angel z té vody tentokrát něchtěl vylézt a FB jen koukala z okraje na něj. Další naší výpravou byl Domanínský vysílač, taky celkem solidní procházka a taky se chýstáme na Barborku u hradu Buchlov. No a taky keškujeme. A jelikož se blíží konec Srpna, je i konec lajdačení Adélka se odveze domů a já si odjedu na pár dní k moři. Měj te se tu moc hezky a v Září Ahoj..
Červenec
Poslední Červnový a první Červencový den jsem se vydala na závody do Přerova s Ivanou od Cassidyho a Aničkou od Bredíka. Závody pořádal agility klub Kroměříž s Tomášem Glabazňou na Přerovském výstavišti. Závody pískal Tomík Glabazňa, Rolf Graber, Lione Angelo a tahle jména nás opravdu lákala přijet na závody do Přerova. Také možnost si zaběhnout za dva dny 8 běhů střídavě na trávě a na písku v hale. Opravdu to bylo něco originálního a já za sebe můžu říct, že bych razila opět i příští rok. Tak nejprve k běhům. Na trávě se běhalo super akorát bylo celkem horko, ale před každým během jsem šla FB smočit k mini bazénku pro psy a tak letěla na parkuru jako smyslu zbavená. Nebudu se tu ke každému běhu vyjadřovat zvlášť. Nejde to jelikož si to tak nějak pletu a opravdu by z toho byl tak akorát guláš. Řeknu to takhle FB se 4krát diskla, z celého víkendu mi dala jen tři slalomy 🙁 Opravdu hrozná bilance a tak jsem byla hodně zklamaná. Jediné co mě utěšovalo bylo to, že tohle jsou naše poslední závody v sezóně. 🙂 Rozhodčí stavěly opravdu skvělé parkury, myslím si že hodné našim kategoriím, žádné flákání člověk si opravdu musel své umístění zasloužit. Byla jsem se stavěním naprosto spokojená a běhalo se mi opravdu skvěle, sice na písku mi to trochu dávalo zabrat, ale i přes všechna trápení jsme vždy doběhly. I když bylo počasí opravdu tropické. Přiznám se, že já a ani můj pes jsme to podle mě nijak nepocítili. Za prvé byla v těsné blízkosti parkuru na trávě hala s pískem, který byl pokropen a tím padem tam byl opravdu chlad a za druhé byla možnost si kdykoliv smočit psy. Takže, i když jsem měla obavy z úpalu či snad spálení a nebo neběhání psa nebo přehřátí, nic z toho se nekonalo. Naši velkou výhodou byl také postavený stan hned pod stromy, které nás oba dny chránily před sluncem. Takže shrnuto podtrženo nám sluníčko opravdu nevadilo. Bylo to strašně fajn se po doběhu jít zchladit do haly nebo pod naše stanoviště. Opravdu jsem si žádné přehřátí psa ani opálení nepřivezla 🙂 Teď k organizaci, kterou tu chci určitě zmínit – organizace byla naprosto skvělá a na jedničku, Kroměříž to měl naprosto skvěle vymyšlené a všechno šlo jako po másle. Parkury byly okamžitě postaveny, prohlídky se šly jedna po druhé, závodníci byly nachystání již dlouho před během, prostě všechno jelo jako na drátkách. Opravdu jsem s těmito závody byla nad míru spokojená a musím Kroměříž velice vychválit i za nádherné ceny pro vítěze, za super rozhodčí, za bezva zázemí a tak nějak za vše. Vřele doporučuji všem, kdo na 2in1 nebyli aby to příští rok určitě zkusili stálo to za to.
14-dní po závodech náš team AMIKEA pořádal intenzivku s Terezkou Královou. Na tuhle intenzivku jsem se strašně moc těšila, protože jsem nikdy pod Terezkou netrénovala a tak jsem byla plná očekávání 🙂 Sešla se skvělá parta lidí – hlavní zakladnou byl team AMIKEA, do toho se přidala usměvavá Janča s Kimem a Marťa s Darinkou od Hodonína a pár holek z SK. Začínalo se v sobotu ráno stavěním parkuru a okamžitou prohlídkou M a S. Po prohlídce si nás Terka vzala každého zvlášť a ptala se jak kdo vede, poté nám k tomu řekla jak by to šlo udělat jinak a proč to a proč tamto. Prostě opravdu vyvedný rozbor parkuru a poté se začalo běhat na části parkuru. Opět se každému individuálně věnovala, vysvětlovala co kde a jak by udělala, kde více zrychlit, jak udělat otočku s jakým provedením apod. Opravdu jak jsem již napsala každému zvlášť se individuálně věnovala do podrobností, s každým vše probírala, snažila se co nejvíc poradit psovodovi k nejhladšímu provedení parkuru s nejlepším časem. Terezka věnovala každému z nás spousty času a energie a také spousty nervů. Opravdu to stálo za to se téhle intenzivky zůčastnit, protože mi to dalo hodně. Takovou péči jsem již dlouho nezažila a moc chci Terezce poděkovat, že k nám přijela a věnovala nám svůj drahocený čas. V neděli jsem odcházela maximálně spokojená, vyběhaná a s hlavou plnou informací. FB musí kilo schodit, začít pracovat na slalomech. Ještě, že už nebudeme nikde běhat, protože teď se pustím do naklikávání slalomu zase od piky a také musíme zapracovat na zrychlení a komunikaci s FB, trochu více trénovat top spinky 🙂 A tak nějak prostě na sobě makat..
Děkuji celé AMIKEI za společnost na tréninku a Terezce za vše, co pro nás za víkend udělala. Bylo to Božské zakončení sezóny agility. Kdyby se někdo ptal proč konec sezóny – za prvé mě tak trochu tíží finance, je toho hodně a bude toho hodně a za druhé nemáme slalomy, to víme již od Robinsonády někde se stala chyba a já ji musím napravit a proto nebudu psa plést doma klikaním ve dvou brankách a poté ho nepotahnu na závody, kde mi bude muset dát celý slalom. Chci se nad tímhle problémem pozastavit, probrat ho do základů a příští rok se vrhnout na závody. Děkujeme všem, kdo s námi projezdili spousty kilometrů na agi akce a příští rok se určitě přidáme. Ještě nás čeká v Srpnu tábor agility v Hodoníne s Martinou Vaškebovou a Honzou Smočkem a poté slalomy, dovolená a pracovní nasazení bude také v plném proudu. Po novém roku nás čeká spousty překvapení, tak zase v Srpnu.. 🙂
Červen
tak se po dlouhé době opět hlásíme do služby 🙂 červen byl opět pohodovým měsícem – z ničeho nic se vyřešilo Fíbinčino učurávání doma, i přes všechna vyšetření u veterináře a spousty antibiotik apod. to samo od sebe přestalo. Jestli to bylo prochladnutí to opravdu nevím a tak jsme mohli zase znovu řádit, ale vodě jsme se vyhýbali obloukem. Naše první velká akce, která nás čekala byla Robinsonáda v Brně – tato akce je jedna z nejlepších v okolí a moc jsem se na ni těšila. Spousty známých lidí, super atmosféra a tak nějak jsou tyhle závody pro nás hodně oblíbené. Vyrazili jsem v sestavě Anička od Bredíka, Ivana od Cassidyho, Katka od Azizka a Nesíčka. Závody pískala Lenka Pánková.
V agility mi FB samozřejmě moji vinou vlezla na kladinu a přitom to byla taková velice jednoduchá rozlišovačka kladina – tunel. Samozřejmě, že jsem ji vytlačila na tu kladinu. A tak první disk.
Jumping tam jsem si sice udělala prohlídku, kde jsem si před slalomem udělala francii, ale to bych nemohla byt já kdybych tam tu francku samozřejmě neudělala. A tak jsem FB do slalomu z skočky vedla ze špatné ruky. Tím pádem si to FB frčela do slalomu až do druhé branky, tak odmítnutí jedna a poté zase druhá branka, na potřetí to už vyšlo. A tak nám to dalo poslední místo 🙂
Ve zkoušce se sice FB umístila na druhém místě, ale málem z toho byl disk. Když jsme se v celkem dobré rychlosti vrhaly na skočku když si to FB vzala mimo a odmítačka na skočce uřvala sem to a naštěstí mi nevběhla do tunelu. A tak tenhle běh s odmítačkou na druhém místě. Sbalila jsem smečku a ceny a vzhůru domů. Cestou jsme se zastavily s holkama u Meca 😀 Utratily jsme spousty peněz a se spokojenými bříšky jsme odjížděly domů. Závody to byly povedené jako již každý rok, organizace super, parkury Lenky Pánkové byly fajn, voda v blízkosti na schlazení pejsků a dobrá parta lidí. Na tyhle závody doufám, že pojedeme i příští rok!
O 14 dní později? Myslím 🙂 Nás čekala jednodenní intenzivka v Krumvíři u Marti Konečné. Počasí bylo fajn ani horko ani zima, sem-tam spadlo pár kapek. Do auta jsem naložila naši společnici 🙂 Aničku od Bredíka a mohlo se vyrazit. Opět nám Marťa postavila vyvedený parkur a spousty různých sekvencí. Z větší části se jednalo o sekvence se slalomkem, který nás poslední dobou opravdu hodně trápil. A tak jsem měla o nervíky postarané 🙂 Trenink odsýpal, slalomy FB dávala tak z 50 procent, vedení se mi zdálo na jedničku, možná bychom mohly trochu zrychlit, ale tak to je už tak trochu paničky vina 😀 A kolem odpoledních hodin jsme se odebrali s Aničkou k domovu. Na konci měsíce náš čekali velké závody v Přerově a tak jsem se na trenink nehnala aby měla FB větší drive na závody, více v červenci..
Květen
….byl to přeci jen nádherný měsíc. Počasí bylo úžasné a dny byly o něco lepší, když vám na cestu svítí sluníčko. Také jsme prožily první koupání, máme i fotky a nejspíše nám bylo naše první koupání osudným, ale o tom potom. Jako první bych tu chtěla zmínit naše první neoficiální závody, které jsme pořádaly jako Amikea team.
Ano, ano s holkama jsme se pustily do pořádání neoficiálních závodů. Datum padl na prvního máje. A těšily jsme se snad s krásného počasí a hojné účasti. Jako rozhodčí jsme přizvaly Katarínu Suchovskou a Kateřinu Pechovou. Obě holky si vedly moc skvěle. A myslím si, že parkury byly opravdu zaběhnutelné a nápadité. Přestavby trvaly pár minut i se samotným doladěním parkuru. Závodníků se nahlásilo opravdu hodně a bylo se opravdu na co těšit. Měly jsme domluvený rodinný bufet, který se taky náramně vydařil. Ty grilované klobásy byly mooc dobré a ty párky 🙂 Dobře nám to přátelé ukuchtili. A dařilo se jim. Naše výpočetní středisko, mělo ze začátku problém s sehráním se s programem, ale nakonec to taky zvládly a vše šlo jak mělo. Nervy byly znát, ale dopadlo to podle mě opravdu dobře. Já jako hlasatel bavitel jsem si snad taky vedla dobře… a lidi vypadaly spokojení. Po doběhu jednotlivých kategorií hned probíhalo vyhlášení a lidičkové tak mohly spokojeně odejít do svých domovů. FB běhala na závodech s Terezkou Snášilovou a samozřejmě to všechno vyhrála. A tímto chci poděkovat Terezce, ale i Fíbince, že si tak holky dobře vedly a že jim to opravdu spolem šlo. Holky dík. Také jsme měly dvorního fotografa, který nám nafotil spousty krásných fotek. Sponzorům chci poděkovat za to, že naše první závody tak hojně sponzorovaly a chci vlastně poděkovat všem zúčastněným, že do toho s námi šly. A komu víc?? Samozřejmě celé mojí AMIKEI, která to zvládla na jedničku. Přestavby, stavby, zvedání tyček apod. Já osobně si myslím, že se jim dařilo a byly šikovní. Počasí bylo úžasné a já mám z těchto závodů jen dobré pocity. Snad to tak cítili i ti ostatní.
Jednoho krásného dne jsem se vydala na intenzivní trénink s Aničkou od Bredíka k Martině Konečné. Marťa nám stavěla úžasné parkury a vše šlapalo jako na drátkách. Počasí opět bezkonkurenční, prostě nádherné. FB byla naprosto skvělá, byla chválena a chválena. Jsem na ni opravdu pyšná. Ty výkony co předváděla byly super, máme i video v novinkách.
Po zbytek měsíce jsem se s pesanama jen flákala po keškách. Chodily jsme na výlety a různé schovky a bylo to moc fajn.
A teď k horším částem. FB nám začala doma učurávat a bylo to celé rodině podezřelé a tak jsem s velkým úsilím FB odebrala ráno moč a jelo se na veterinu. Bohužel FB dostala antibiotika a za týden se máme stavit, jak to s námi vypadá. Asi nám chudinka prochladla z posledního koupání, ale kdo zná FB ví, že dostat ji z vody je kumšt i pro paničku. Není to v mých silách někdy ji s křikem dostat ven. JE TO MAGOR. Doufám, že se co nejdřív její nachlazení dá do kupy a budeme moci zase vyvádět. Takže posledních pár květnových dní si užíváme v klidu a míru… Další akce nás čeká v červnu – naše oblíbená Robinsonáda, trénink u Marti Konečné a na konci měsíce závody v Přerově.
Tak se měj te všichni famfárově. A zase za měsíc..
Duben
Tak Duben byl určitě velmi podařený měsíc, i když… V polovině Dubna mě zastihla Viróza č.1 a hned poté Viróza č.2 – a to přesně v období našich jediných Dubnových závodů. Bohužel se virózky učastnila nejen naše celá rodina, ale i FB a tak jsme se všichni léčili. Ale tak vrátím se k pejskařským povinnostem.
Na závody do Chvalnova jsem se hlásila již minulý rok a obratem jsem jim hned posílala platbu. Tyhle závody jsou totiž vyhlášené a místa jsou obsazená do pár minut. Naštěstí se nám povedlo jak jsem již napsala zaplatit a přihlásit. A tak jsem v sobotu ráno, i když mi nebylo dvakrát do smíchu vstala, nabalila FB a doplnila pár zbývajících míst v autě svými přáteli a mohlo se vyrazit. Počasí bylo opravdu všelijaké, ale za pomocí mé kamarádky a mého malého obnosu peněz v peněžence jsme si s If před pár měsíci pořídily agi-stan a tak nás počasí ve Chvalnově nijak nepřekvapilo. Mě bylo celou sobotu zdravotně všelijak. Přece jen jsem byla poprvé po nemoci venku a ještě za takového nic-moc počasí, ale nějak jsem to zvládla. Prohlídky jsem si sice procházela, ale byla jsem z toho zmatená. Vůbec jsem po prohlídce nevěděla kudy cesta vede, či nevede. A taky to bylo znát na naších bezích. Ano má viróza, nesoustředěnost a zmatek byly znát. Diskla jsem se všechny běhy v sobotní den. A přiznám se, že si z toho dne nepamatuji jak ty parkury, tak ani běhy nevím ani, kde jsme se diskly. Prostě nic. Jsem z toho fakt v šoku tohle se mi stalo poprvé. Jelikož to celkem v sobotu odsejpalo, mohly jsme se brzy spakovat a jet domů. Já jsem den završila čajem a postelí. V neděli ráno se mi vstávalo podstatně líp a bylo mi fajn. Nic mě nebolelo a hlava byla naprosto čistá a klidná. A taky to tak vypadalo i na nedělních bězích. Všechny prohlídky jsem stihla si pěkně projít bez zmatků a paniky. Po prohlídce jsem se cítila fajn. A byla jsem připravená si to s FB užít. Že by jeden čaj a paralen udělali tolik práce?!
Agility běh. – byl moc fajn. FB mi udělala náběh do slalomu, tenhle náběh mi dávala celkem často, ale ještě před tím, než měla teď ten zkrat, kdy mi nedávala slalomy vůbec. Doufala jsem a ona to opravdu udělala. Poslední tři překážky jsem si pohlídala, abych FB jako vždy neutekla. Sice jsem mohla trochu napravit vedení na ty tři překážky, ale tak i tak to vyneslo krásné druhé místo z 27 závodníků. Jsem na FB moc pyšná. Zkoušku MA2 FB udělala na jedničku! Opravdu se jí to povedlo a vyneslo nám to krásné první místo. Jumping prokletý jumping. Měla jsem to pěkně projíté, toho čeho jsem se bála nejvíc mi FB udělala a to co sem nečekala to se po…. Upřimně, nevím jakou chybu jsem tam udělala. Jestli jsem ji vůbec udělala. Prej jsem křičela vpřed a proto FB skočila do kruhu, no nevím. Ale tak moooc mě to mrzelo. Byla jsem opravdu zklamaná. Ale vše zlé je k něčemu dobré. Závody pomalu končily. A jely jsme zase v tom nejlepším obsazení domů. Parkury Tomáše Glabazni a Tondy Grygara byly opravdu na úrovni a moc jsem s nimi spokojená. Vyvedly se. Pokud mi to výjde, nám a pokud se bude pořádat další Chvalnov, ráda bych ho opět navštívila. Super plac, parkury a lidičky kolem. Paráda.
Druhý den jsem dostala horečky a rýmu a už jsem v tom zase jela a s blížícím víkendem to nebylo o nic lepší. Ale cestu do Zlechova na dvojzkoušky, které stavěla Pánková jsem v pohodě zvládla. A opět se super partou lidí si to řádně užila. Jak to již u dvojzkoušek je, odbíhalo to jako po másle. Vše šlo jak mělo a dokonce i sluníčko svítilo. Bylo nádherně. Co se počasí týče byl Zlechov lepší než Chvalnov. Oba parkury byly opravdu moc pěkné, běhavé a byly prostě super. První běh mi FB nešla do slalomu správně. Hodně jsem ji vytlačila, ale i přesto pěkné umístění. A druhý běh – to mi FB skočila zónečku na houpačce :X Ale jinak krásná zóna na kladině, celkově 2. a 3. místo. Naprosto pyšná a hrdá sem odjížděla. Shrnuto podtrženo FB a já jsme se snad na tuhle agi sezónečku sehrály. Je úžasná běhá neskutečně dobře a je prostě dobrá. Když má dobré vedení…
A teď k Andílkovi – na toho jsem pyšná ještě ví!! Chodí s náma na cvičák, sem-tam běžká agi-parkur a moc se mu daří. Je to opravdu šikulka. S pesanama na cvičáku to už nějak zvládáme, i když sem-tam se výpadek přihodí. Ale zatím to nebylo nikdy tak hrozné, abych ho musela odtrhávat od nějakého hafana. Celkově se hodně zlepšil a když má dobrý dozor je to SUPERMAN. Už jsme se setkali s parazity :X (klíšťata), FB jich měla spousty a po pipetě od Frontline se mi drbe, za to Angel neměl ani jedno a obojek Kiltix nás opět nezklamal.
Toť v Dubnu od nás vše, v novinkách je přiloženo videjko ze Zlechova a Chvalnova a taktéž přikládám odkaz na fotky – první koupání :o)
Měj te se a zase v Květnu…..
Březen
Tak březen je pro nás již známkou blížícího se Jara. Počasí se umoudřilo a byl opravdu čas na věnování času na trénování. Chodila jsem s holkama hopkat na Veselský cvičák. Povrch zdál se být OK a tak jsme mohly začít pořádnou agi sezónu 🙂 Na tréninky jsem sem-tam brala i Angla, který si to náramně užíval, dokonce se několikrát proběhl na agility parkuru a celkem mu to i šlo, i když ne na dlouho, hned je totiž unavený. Bohatě mu ke štěstí stačilo mít kolem sebe kupu psů a prostory k očurávání. Je možné, že se zůčastní neoficiálních agi závodů, ale to je ještě ve hvězdách. S FB jsem pilovala zóny a slalom. Dělají jí problémy náběhy do slalomu a někdy zapomene na poslední dvě tyčky slalomu. Prostě bez doprovodu je slalom tabu :X takže budeme potřebovat hodně času na zapracování na slalomu. Asi se vrátím k 2×2, kde budeme pilovat počáteční náběhy snad to k něčemu bude. Zóny ji na cvičáku opravdu šly, ale na závodech trochu pokulhává. Taky jsem s vykukujícím sluníčkem a zelenající se trávou použila na děti již nějaké ty antiparazitika a taky nám s jarem přišlo první hárání FB. Celkem trvá dlouho a o to víc šílí Angl doma :X Je schopen řvát, řvát, řvát – ve dne, v noci! Neustále kňourá a je to k nevydržení. S doporučením kamarádky co pracuje na veterině hodně uvažuji o jeho kastraci. Jedinné co mě drží ještě zpátky jsou momentálně finance, jinak je to pro mě celkem jasná věc, ale furt je tam to zaváhání. Hodně projevuje autoritu a očurává cizí věci a zamezím tím jakkýmkoliv zdravotním problémům.
Jednu nádhernou sobotu jsem jela s holkama do Hodonína na cvičák, kde se pořádala skvělá intenzivka s Martinou Vaškebovou. Intenzivku jsem si náramně užila FB byla šikovná, trochu nám dělaly potíže zase slalomy, ale jinak nám celou dobu svítilo sluníčko. Marťa byla na nás nesmírně hodná, kolem byla ta nejlepší parta lidí a na oběd jsem si dala moji nejoblíbenější pizzu. Taky jsme zažily mega požár s příjezdem hasičů. 😀 Vše zdárně uhašeno. Opravdu jsem si den náramně užila a je zase na co vzpomínat, video a taky mám fotky. Potkala jsem se totiž v Hodoníně s oběma FB synáčkami – Azízkem a Kukym. Kluci byli užasní.
Také jsme se učastnily 4-zkoušek v Prostějově. Byl to náročný den: vstávání v 5 hod. ráno kdy se lámal letní a zimní čas :X do toho se mi FB ráno dvakrát pozvracela a šlo celý den na FB poznat, že jí vůbec nebylo dobře. A taky to bylo vidět i bězích – nebylo to ono, ale s Ivou jsme to zvládly, na místo jsme dorazily za včasu a mohlo se jít běhat. Naprosto bezkonkurenčně jim to tam odsejpalo, nemůžu říct ani popel. Kdybych závodila jen já tak jsem na oběd doma, tak rychle sem byla odbavená 🙂 Parkury stavěli rozhodčí Podmolová a Noga 🙂 U Podmolové sem si odběhla dva parkury, pěkně běhavé sem-tam technika. Náš problém byl.. ano, ano slalom. A to velký. Druhý problém, který byl můj – pohlídala sem si sice technické a těžké pasáže, ale nepohlídala sem si obyčejnou skočku, kde se nám vytvořilo odmítnutí a je to pouze moje chyba. 🙁 Druhý parkur zase sem si nepohlidala zeď a opět odmítnutí, takže děs…. U Nogy to bylo trochu jiné kafe – víc techniky, žádné rozběhnutí se, neustále otočky a žádný rozběh. No jeden běh nám byl osudný s radostí jsme vběhly do tunelu a druhý běh opět katastrofa slalomy – bože ty slalomy se prostě uplně zlomily a je to v háji. Celkem jsem byla z toho trochu mimo, ale nevím jestli to nebylo její ranní nevolností, celý den byla jakási divná. Mrzelo mě to. 🙁 Ale celkově jsem s výkony FB spokojená, běhala a snažila se mě vnímat, bohužel jediným mínusem je slalom. V Prostějově to odbíhalo nikde žádná ztráta. A v šest hodin jsem byla už naprosto unavená a doma. FB si sebou odvezla jeden Disk, jedno V a dvě VD – video. Všechno bylo na umístění na bedně. Kde jsme si domů odvezly medaile a pletené hračky. Tímto bych chtěla celý měsíc Březen uzavřít. A jít si zase odpočinout za kamna 😀 Tak zase v Dubnu 🙂
Únorek
..ano, ano. Prvně jsem si říkala, že sem nebude co psát, únor byl krátky a nudný, ale nakonec se něco málo událo a aktualitka bude 🙂 Počasí moc nepřálo k pravidelným tréninkům, co si budeme povídat doma probíhá mega rekonstrukce, tak když nejsem v práci jsem doma a maká se. Takže psi byli opravdu zanedbaní. Ano stydím se, ale hold v něčem se bývat musí, no ne? ….Naše netrénování bylo znát na závodech v Mikulově. Já to přirovnávám teda tomu netrénování, ale je taky možné, že se u nás něco změnilo po miminkách, ale tak čas vše ukáže. Tak se vrátím k Mikulovu – počasí bylo celkem přijatelné, dokonce mě to i překvapilo, trochu jsme se obávali té cesty, ale nakonec to dopadlo až velmi dobře. Zakempili jsme a šup-šup na prohlídku. Trochu jsem si říkala po té mega pauze: „Já běhám ve dvojkách :D??“ Podle startovky jsem se jenom přesvědčila, že tomu tak je. Tomáš Glabazňa nám postavil fajn parkury. Při prohlídce si říkate a sakra, ale když si to všechno shrnete a podrthnete byly ty parkury fakt fajn. Nebyla jsem si jistá co mi to tam Fífa předvede a co předvedu já. Trochu zapeklitá sekvence s tunýlkem, kterou sem pohotově vyřešila, když mě FB přepekla vyběhnutím z jiné strany 😀 A byla sem na to náležitě hrdá. Bohužel moje nohy jaksi ztěžkly 😀 A na bězích to bylo znát. Jednou jsme se diskly při vběhnutí do tunýlku, podruhé mi FB stoupla na zónečku a třetí běh, tam se trochu Fibka zakuckala u slalomu. Shrnuto podtrženo děs, ale jinak závody byly fajn, pořadatelé jsou rok od roku lepší a na závodech je to znát. Jediné co jim nepřálo byl povrch – zdálo se mi, že minulý rok povrch byl trochu pokropen a poválen. Teď se povrch ne a ne usadit a naprášeno bylo uplně všude. Můžu říct, že jsem se těšila dom do sprchy. No toď o závodech vše. Další nás čekají na konci Března v Prostějově, tak snad se nám bude dařit a já se budu snažit aspoň jednou vběhnout na cvičák a potrénovat.
Jinak jsme díky naší kamarádce propadli naprosto Geokešinku česky řečeno. Vezmu psy a vyrazíme hledat poklady. Děti si to náramně užívají nekontrolované výlety a já s partnerem taky 🙂 A když je čásek vyrazíme s holkama zase společně na nějakou dámskou geoprochajdu. Takže můžu sdělit, že jsem tomuto koníčku naprosto propadla a baví to mě a samozřejmě i mé pesánky 🙂 Sice to berou trochu jinak, ale lepší něco něž nic. Další novinkou je, že má Andílek novou luxusní boudičku. Krásnou vymazlenou a vyprosenou boudičku jen sám pro sebe. Se vším luxusem co k boudičkám patří. No nedá se tomu říkat boudička, ale pořádná bouda, vlezly by tam nejmíň dvě bocky. Andílek si boudu také nezapoměl pokřtít, takže jí má kompletně ze všech stran označkovanou 🙂
Tímto chci moc poděkovat své drahé polovičce, že věnoval svůj drahocenný čas aby mohl našim psům (Anglovi) darovat pohodlí. A jako poslední co se u nás událo je, že jsme byli se psékama na veterině a zahájili jsme očkování proti Borelióze. Sezóna začíná….!!!!!!!!!!!!!!!!
….s pozdravem M AND spol.
Leden 2012
Hned ze začátku chci říct, že je to už rok co nás opustil náš Denisek. A tak jenom řeknu, že nám Denisek moc chybí a máme ho všichni stále ve svém srdíčku. Byl to opravdu velký bojovník. A tak bych chtěla indexovou fotkou trochu připomět to, že tu s náma Denisek byl a stále je.
Celý měsíc jsem se snažila FB naučit pozici na zóně. Něco málo již uměla z minulého roku, ale teď jsme měly skvělou příležitost si to vyzkoušet pomalu na kladině. Řeknu to tak- ze začátku to byl boj, ale teď jsem na svoji holčičku nesmírně hrdá. Byla moc šikovná. Sice ji to chviličku trvalo, ale pozici pochopila. A teď jenom pilujeme to zastavení. Je to super pocit, že jsme to dotáhly snad do dobrého konce. A máme zastavovanou kladinku. Je to šikulka. A jak jsem napsala již jednou – jsem na ni pyšná. Pomalu se dostává do formičky. A naše první závody po prccích budou v Mikulově. Jsem zvědavá jak to tam rozjedeme. 🙂 obě jsme nabraly nějaká ta kila navíc a oběma se nám opravdu ztěžka běhá, ale jelikož jsme bojovnice dáme se do formy 🙂 FB si teda dělá zásoby snad už na příští rok, ale to nějak vykoumáme. Chlupy ji stihly všechny vypadat a znovu se zase obnovit, ale na výstavu to určitě není a podle mého plánu akcí na rok 2012 tam ani žádná výstava prostě nevleze. Takže agilitnímu roku zdar! A teď Angínek. Denně chodíme na skoro hodinové procházky – proprdět se 😀 Aportujeme, děláme poslušnost atd., aby se trochu drobek zabavil. Ale jde vidět, že mu opravdu stačí trochu více pohybu a už chce odpočívat, takže ho nehodlám moc zatěžovat. Jen tu půl hodinku, hodinku na procházce a domů. Je to pro něj celkem záhul a nechci dopadnout jako moje kamarádka. Takže se vší opatrností. Beru ho sebou na cvičáček a je velice vzorný 😀 Nestěžuji si je to šikulka. Na cvičáku je hodný a nezlobí a nesnaží se nakrknout hned prvního psa co uvidí. Takže naše společné cesty na cvičák budou pravidelné. FB sice trochu žárli, ale hold není tu sama a bude si muset zvykat. Celý trénink stejně věnuji jen jí a Angl se chodí jen seznamovat, proběhnout a mazlit. Tak či tak si FB musí zvyknout. Také jsem konečně nahrála videjko z posledního mega tréninku u M.K. – bylo to tam fajn. Sice jsem cítila nohy, ale to nevadí, chci se prostě vrátit zpět do kondice takže vzhůru do toho. A plán akcí do nového roku co nevidět :o))
2011
| Prosinec | |
| Minulý měsíc oslavila své 3.narozeniny Fíbinka – krásné tři roky s náma! O víkendu tenhle měsíc oslavil náš Andílek už 5 let. Jsem moc ráda, že tyhle dvě střeštidla mám a že mi spříjemňují každičkou minutu mého života. Nebýt chlupáčů bylo by to někdy opravdu chmurné období. Přeji jim hodně jídla, zábavy, zdraví, aportů, prostě Happy Life. A teď k ostatním. Fíbinka mi dělá radost, přeučování zóny pilně trénujeme doma a každý týden aspoň jednou na cvičáku na kladině. Sice to chvilku trvalo než pochopila jakou po ni chci pozici, ale nakonec to dopadlo tak, že moje chytré stvořeníčko pochopilo o co vymýšlivé paničce jde a teď už jen milujeme zóny. 🙂 Je to super, jí to fakt jde a myslím, doufám, že na prvních závodech v Mikulově se Fíbinka pochlapí a zónu nám krásně předvede 🙂 Sníh nám nestěžuje podmínky na běhání a tak si myslím, že času a prostoru na to procvičování tam je až až. Takže se necháme překvapit. Děti naší Fíbinky se mají podle zpráv dobře. Kuky se řádně socializuje v Brně, roste z něj chlapák. Azízek je kopie Fíbinky, celá ona a to doslova. A Sája dělá rodině Huttových společnost a radost. Taky už mám zhruba vymyšlené akce na rok 2012 takže v nejbližší době přidám kalendář. A to je prozatím vše. Mějte se moc krásně a věŕím, že Ježíšek byl k Vám i Vaším chlupáčům štědrý a rok 2012 oslavíte v plném proudu a Vaši Miláčci budou v naprosté pohodě a klidu. Shrnutí roku 2011 ve zkratce: |
|
| Chtěla bych Všem popřát klidné prožití svátků Vánočních a úspěšné vkročení do Nového roku 2012!!! :o))) | |
| Září – Listopad | |
|
Tak abych to všechno do kupy shrnula a podtrhnula 🙂 Narodila se nám nádherná štěňátka a porod proběhl bez komplikací. FB i děti byly v naprostém pořádku. Děti rostly a FB hubla, všechno šlo po másle, bez zdravotních komplikací jsme opravdu všechno zvládly. Jsem moc pyšná na to jak se FB se vším poprala. A taky jsem ráda za své tolerantní rodiče a přítele, kteří mi ve všem pomáhali. Měj te se všichni moc fajn…. |
|
| Srpen | |
|
Tak v srpnu jsme nic-moc nedělali. Měla jsem v plánu zajít s FB na sono, jak to teda vypadá v tom jejím bříšku. Rozhodovala jsem se mezi dvěma klinikami. Nakonec zvítězil pro mě nováček a tak jsme vyrazily hned brzo ráno s holkama a FB na sono k p.Mlejnskému. FB byla celkem v klidu jelikož tahle ordinace je úplně nová, ten smrad tam není ještě tak moc cítit. Takový ten typický pro veterinu myslím. Pan doktor byl milý a zdál se mi celkem fajn. Sono dopadlo pro naše případné zájemce dobře. Byly vidět miminka. Minimálně dvě. A tak jsme lenošily co to šlo. Procházky, pokec s holkama na cvičáku a prostě nic víc. S Andílkem jsem řádila na hřišti s talířem a taky jsme zkusili spolem vyrazit na výlet na motorce. Abyste si nemysleli, že jsem valila jak závodník, jela jsem na jedničku a Andílek poklusem u mě. Oba jsme to přežili v zdraví, objela jsem jen kousek za barákem! |
|
|
FB bříško se zatím pěkně kulatilo. A tak bylo jasné, že vše probíhá jak má. Měla jednu dobu trochu problémy – nebylo jí dobře, drobné nevolnosti, ale teď už je vše ok. Bobky máme normální, zvracení žádné. Pro jistotu jsem s ní chtěla zajet ještě jednou na sono a tak jsem se vypravila v 45.dnu – pan doktor tentokrát trochu zmatkoval, do toho poletovali kolem nás praktikanti. FB trochu stresovala a lidi kolem nás blbli – prostě zmatek. Nakonec jsme se k bříšku dostali a úspěšně jsem našli asi?? tři miminka. Jsou už teď pěkně aktivní. Pan doktor říkal, že sebou pěkně melou a budou z nich nejspíš divočáci 😀 No holky, máte se na co těšit – agiliťáci se nezapřou. Dostali jsme doporučení a teď jen čekat. FB nabírá sílu, spinká a sem-tam s náma někam vyrazí… když se jí chce :o) Teď je venku vcelku horko, tak se drží doma. |
|
| A já se zatím flákám, přibírám na váze a prostě totální nic nedělání. Asi mě to jednou zabije. | |
| Všichni se můžeme těšit na první víkend v září – na miminka. Snad zdravé a plné síly do života! V září budou aktualitky pravidelné, tak se máte na co těšit… | |
| Červenec | |
|
V červnu začala FB hárat a tak se vědělo, že krýt se pojede až v červenci. Vyšlo to na přelom nového týdne tak jsme se vydali do Přerova dvakrát: v neděli a v pondělí 3.-4.7. FB byla týden celkem mimo. Změnila neskutečně chování, jako kdybychom spáchali trestný zločin a já jako její panička se na tom podílela (a taky že jo). No naštěstí jsme to nějak přetrpěli a chodila jsem s FB aspoň za holkama koukat na cvičák, dělat poslušnost a doma jsme trikovali. Učila jsem FB zvedat samostatně zadní nohy. Doufám, že se dostanu do fáze zdvihnutí obou zadních nohou zároveň.. A jinak jsme prostě lenošily. Volný čas jsem trávila na cvičáku, abychom se nadýchaly čerstvého vzduchu. Ještě ke všemu začaly prázdniny, tak mají všichni volno krom pracujících lidí 🙂 No a tak to prostě šlapalo celý měsíc, do toho pěkné počasí… šak všichni víte. A to by bylo asi shrnutí měsíce, protože co víc vám psát když se nic konkrétního nestalo. Měsíc uběhl jako voda, počasí stálo za hovno. A FB přibírala, ale to jestli je v tom nikdo nevěděl lépe jako ona. Více se dozvíme v příštím měsíci 🙂 S pozdravem My |
|
| Červen | |
|
Omlouvám se za zpoždění, ale vůbec mě to nedošlo, že mám psát zase aktualizaci. Ono to nějak rychle uběhlo. No tak první radostná zpráva je, že jsem úspěšně dokončila STÁTNÍ MATURITY. Ano, je to zamnou a já mám ohromnou radost, protože někdy to bylo o nervy. Tak teď už můj volný čas budu věnovat jenom a jenom psům. |
|
|
Čekala sem, že FB v červnu začne hárat, ale ono nic! A tak sem se čírou náhodou ještě rozhodla si zajet zazávodit. No řeknu vám bylo to super.. a nelituji. Jsem ráda, že díky Verči V. jsem dostala místo na oficiálních závodech v Brně. Neskutečně dobrá akce. Dalo by se říct, že BEST. No to, že to bylo na vyhlášeném Ostrově, to se do toho ani nijak nepočítá, ale že se sešla kupa mých oblíbenců, to stálo prostě za to. Já jsem sice byla po pátečním řádění trochu mimo, ale náladu jsem si zkazit nenechala. V podání Verči, Kačky, If, Míši a mé polovičky, jsme si den náramně užili. Spousty smíchu a slovních překližek, blbostí co jsme povymýšleli a nasmáli se. Prostě super. Ono o naší dobré náladě a vlastně i sestavě svědčily naše dobré výkony. Všech samozřejmě. Kačce se dařilo – Crash byl náramně šikovný, Garp valil jak o závod a Infi, no překvapila nás všechny. FB mě překvapila taky – krásné náběhy do slalomu, pěkné časy, jedna skočená zóna a jedna seběhlá. No pěkné jsem spokojená.. Moc spokojenáááá. Super den – děkuji všem zůčastněným, děkuji bylo to luxus. REPETE!! |
|
|
No a ke konci měsíce nám začala FB hárat a já jsem s partičkou podnikla cestu na PRO PET. Brno a Pro Pet tam prostě nemůžu chybět. Spousty zvířat, jídla, potřeby a hlavně psi. Setkala jsem se s ženichem naší FB a potkala spoustu známých lidi. Obhlédla jsem několik atrakcí a zvířat. FB jsem za neúčast koupila lososové pamlsky od Kronch a jednu super misku a pak hurá domů. |
|
| S koncem měsíce jsem se připravovala na krytí.. Již brzy aktualizace měsíce července…. 🙂 | |
| Květen | |
|
Tak a je tu závěr Května. Ne, že by byl ještě konec. Ale jelikož sem nám už nic nového nejspíš nepřihodí tak sem si řekla, že bychom taky mohly mít jednou aktualizaci dřív než po měsíci. |
|
|
Na místě jsme byli opravdu včas. Já, Tibor, Kač, If a Adélka. Ano jeden pes a tolik lidí kolem 😀 No ale sranda byla a bylo nám všem fajn. Rozhodčí měl bouračku tak se trochu opozdil (2hod), ale i přes jeho opoždění jsme si stačili zahrát a nedohrát člověče, pokecat, učesat si vlasy a snad se něco málo naučit. V kruhu měla FB mít 10 soupeřek. Nakonec jich několik nedorazilo a tak se vystavovalo myslím ?? Pouze 8fen?? Nevím to jistě. Rozhodčí preferoval jiné typy. A tak jsme neměli šanci, ale i přes její velké línání dostala FB s Kač výbornou s krásným posudkem. Můžu říct jedno. Po předvedení FB Kaččinou rukou jsem se rozhodla, že ji FB snad na každou výstavu předám. Jim to strašně slušelo a opravdu dvojka k pohledání. Na rajčěti jsou fotky tak se můžete sami přesvědčit. |
|
|
Následující víkend jsem se s holkama v plné sestavě dohodla, že uspořádáme cestu s všemi pejsky na Mlýnky. Chatová oblast kdo nezná. Ano chtěla jsem vyzkoušet, zda-li Anglovi nebude dělat problém v téhle sestavě fungovat. A tak jsme všichni pobrali to co nam doma kroutí ocáskem a vyrazili jsme. Já jsem měla FB a Angla, Adelka měla Fanny, El měla Gase, Nesová Nese :-D, A If měla vše co doma našla 😀 Jako první jsme všichni nasadili náhubky, protože člověk nikdy neví. No Angl si všechny obešel u každého si řádně zavrčel aby oni věděli, že jako on je největší a tím pádem nemá cenu klást odpor. A mohlo se vyrazit. Musím říct, že teda mě Andílek překvapil jakmile jsme přišli k vodě dal už všem pokoj nevšímal si nikoho a prostě si jen užíval. Ale stále jsme měli oči na štopkách přece jen každá z nás měla urýpaného psa. A když se tři rypáci dají dohromady nebylo by to pěkné já jako zodpovědná osoba jsem Angla hlídala na každem kroku. Chudák ale nestálo mi to za to. Na cestu zpět jsem zdělala náhubek a tramtadadá cesta nazpět. No jak bych to zhrnula Nikdo se nesežral. Takže tohle se může provozovat častěji. Nohy jsme snad trochu po zimě použili. A kam to bude příště? |
|
|
Další víkend jsem se opět v kruhu rodinném (If. Ká, El, „Tib“) rozjela na dvojzkoušky do Zlechova. Nejen, že mám Zlechov pár minut od domu, ale ráda k nim na závody jezdím. Tentokrát jsem jela i jako závodník Konečně. Parkury nám stavěla Lenka Pánková. Moc se mi líbily. A nejen mě i od holek jsem slyšela dobré ohlasy. Mě to teda sedlo. Strach sem opět měla s podlezení skočky či skočení zóny. (I když při posledním tréninku zón jsme s holkama zjistily, že když FB mega hecujeme, že ji nožky vychází. Tak pokud je to opravdu tím hecem tak jsem ráda) Ve Zlechově jsem hecovala a FB nožky kupodivu vycházely. Pokud to nebyla náhoda. Takže zóny super, náběhy do slalomu super. A podlezení se neuskutečnilo. Takže shrnutí. První běh fajn šechno čistě i když se mi zdálo, že to bylo pomalé, ale na výsledovce jsme byly s FB dokonce o 3 vteřinečky lepší než ostatní. I přes moje zamotání. Nějak mi nevyšla otočka na čelo, skončila jsem na jiném místě než jsem chtěla a ztratila jsem pojem o místě. I přesto se FB umístila na výborně s prvním místem. Ve druhé zkoušce jsem měla opět s FB našlápnuté. A bohužel nás vyrušil hlas mimo parkur a jak FB zbystřila tak si všimla pánika za páskou a už byla fuč ze slalomu. Navrácení nám bylo osudným a disk. Tak máme sice splněno do Dvojek. Ale fuj fuj.. Video. |
|
|
Také mě čekala část životní zkoušky, složit ústní maturitu (státní podoba) tu jsem sice složila, ale ještě mě čekají maturity písemné. Tak doufám, že vše dobře dopadne. Mám strach. |
|
| Další novinkou je, že chodíme neustále s dětma na hřiště a hážeme frisbíčkem. Anglovi to moc jde. A baví nás to všechny. Možná přídám i nějaké foto. | |
| Duben | |
| Omlouvám se za dlouhou neaktualizaci, ale opravdu jsem ráda, že ještě teď vůbec píši, dokud mám trochu času. Na poslední chvilku jsem FB příhlásila na neof.závody do Hodonína, abychom se taky v dubnu nenudily. A závody jsem si náležitě užila. Sice mě FB pokoušela co se běhů a všeho týče, ale zvládly jsme to nakonec na jedničku. Při hře si FB zmyslela opět podlézat skočku. Nechci si ani vzpomenout kolikrát jsem ji musel vrátit zpět na start, ale jako perlila opravdu dobře. V agility mi zase skočila zónu, takže taky jako nic-moc a v jumpingu jsem se myslím i umístila. Jo, to je naše silná stránka.. ale jen někdy. Taky jsem ze závodů zajela mrknout za holkama do Veselí a za Luckou Dostálovou, která tam měla intenzivku. Přijela jsem právě včas na závěrečné rovinky, ale bohužel mi to bylo osudným a natáhla jsem si sval, který mě doprovázi až do teď, dokonce mě to i z pravidelných treninků odrovnalo. Při prvním pokusu jít na trénink jsem to při nabrání rychlosti vzdala a od té doby jsem sval nepokoušela, abych si taky mohla zaběhat na závodech v Zlechově. Jelikož natažený sval se léčí hodně dlouho a na doporučení lékaře sem měla i zákaz. |
|
| A tak jsem místo běhání po parkuru měla klidový režim „Bože to byla pruda (je to pruda)“. Ale pejsky sem nenechala jen tak – s Anglem jsme poprvé absolvovali po zimě koupel v podobě štěrku, bylo to fajn i FB se samozřejmě přidala, kdo její bláznovství v podobě vodních rádovánek zná, nemusím vysvětlovat. No a není co povídat, dál všichni dobře víme, že v polovině dubna celkem slušně pršelo a tak nebylo co robit. Ke konci dubna se v Hodoníně konala intenzivka s Vakoničema. No super, měla sem volno a tak jsem se zajela mrknout, jak to tam probíhá a všechny je pozdravit. Dokonce si i Radka na jeden den vzala FB na starosti a celý den s ní běhala. A aj jim to šlo holkám. Já jsem nemohla být moc poblíž, protože po mě paní FB koukala a tak jsem si udělala výlet s Anglem a rodinou. Jely jsme zase Angla očvachtat. Po cestě domů jsme se zastavili pro FB, pozdravit všechny a den nám zakončila opravdu Mega bouřka. A to by bylo asi tak ohledně dubnu vše, pokud si dobře vzpomínám 😀 Tak se měj te a snad při štastném zakončení květnu, nazdar. |
|
| Březen | |
|
Tak a je to tady Březen je za námi a s ním i snad zima a sníh. |
|
|
Také jsme absolvovaly s FB jeden velice užitečný trénink plný sluníčka, úžasné běhy, krásné reakce, prostě šikovná holčička (video na YT). Také máme nové videjko z triků, kdy jsme se nudily v dešti a nebylo co dělat, tak jsem FB naučila pár nových tríčků. No super. Ježdění a potlačování autíčka pochopila velice rychle je to prostě šikulinka. S Andílkem jsem absolvovala cestu k veterináři. Dostal ďoganec, byl velice hodný a trochu nám přibral. Jen dvě kila…….. A vše je OK. |
|
|
Poslední série dvojhrbu nás čekala v Mikulově. Moc sem se těšila na rozhodčího Dostála, běhavé parkury to mám ráda. Opět stejná sestava v autě + jsem si díky určitým vytržníkům pořídila mříz za zadní sedačky 🙂 A vyjely jsme s holkama směr Mikulov. Parkury byly pěkné, běhavé a prostě ANO to se mi líbí. Při prohlídce sem sama věděla, že musím do běhu dát vše. Jedinné z čeho jsem měla strach byl slalom, o zónách sem si říkala, že to FB na tréninku, kdy se zapojovala kladina s ostatními překážkami dá, no a ono ejhle. Při prvním dobře rozběhnutém běhu mi FB nádherně naběhla do slalomu i tu otočku za slalomem sem zvládla, ale FB bez jakéhokoliv vnímání mi vletěla do špatné díry tunelu. Pak mi dvakrát proskočila špatně kruhem a na závěr mi skočila dvě zóny. Druhý parkur – opět sem měla strach ze slalomu, do toho mi ale FB nádherně naběhla, s zónou jsem si nebyla jistá o jejím precizním provedení……. A opět mi nedala kruh. U kterého se zase diskla. No toď vše z našich posledních březnových závodů. Atmosféra byla fajn lidičkové taky, prostě paráda a spokojenost. S výkony jsem spokojena. Ano máme sice další dva disky na kontě, ale to neřeším. Parkury super – asi si zajedu za Dostálem i někam jinam a nebudu čekat než on přijede blíž k nám. |
|
|
Andílek dostal od tety Elis frisbee talíře. A tak blbneme s talířkama. Velice ho to nadchlo. Každý den vyrážíme na čurací procházku v podobě házení talířů místo čurání 🙂 Andílek má z talířků obrovskou radost. Rolerky mu dělají sice problém, Ehm paničce taky, ale jinak jsem velice spokojená, malé otočky s hozením talíře mu vždycky sednou. A prostě si procházky s talířema užíváme. Možná bude videjko. Až nás někdo pustí na hřiště. |
|
|
No a to by bylo o březnu asi tak vše. Nevím zda-li bude nějaké shrnutí měsíce Dubna. Nemáme na duben žádnou akci, nic, ani výstavu, možná tam budeme mít pár treninků, ale duben je takový odpočinkový. Tak třeba až v Květnu. :o) |
|
| Únor | |
|
Tak a už tu máme shrnutí měsíce Února. První týden v únoru jsem byla s FB cvičit jako obvykle u Marti K. A co se nestalo – FB celý, ale opravdu celý trénink běhala jen na naši novou hračku. Buď je hračka tak strašně super nebo nevím co se ten den stalo, ale opravdu od začátku až do konce mi běhala jen na naši novou hračku. Kdo FB zná ví, že je to úspěch. Udělala mi moc velkou radost. Pak jsem s dětmi vyšla na dlouhou procházku do lesa k Bzenci přívozu kdo zná. Počasí bylo fajn, ani nám nepršelo, nefoukalo. A tak jsem si to s pesanama užívala co se dalo. Blbla sem jim hlavičky točením kolem stromů a balonkama, ale jinak fajn procházka. 🙂 Taky nesmím zapomenout na jeden krásně slunečný den, kdy jsem Angla vzala od hlavy po paty 🙂 Hřebenem sem načesala pytel od granulí plný chlupů. Ale chlupy stále pouští, musíme si počkat taky by potřeboval koupel 🙂 |
|
|
No a je tu den, kdy jsem vyrazila s holkama opět do Mikulova. Svítilo sluníčko, po sněhu nebylo skoro památky. Prostě super. Pískal nám Tomáš Glabazňa. Na jeho parkury jsem se těšila a nezklamalo mě to. Prostě super parkury, kde jsem musela běhat na plný plyn. Moc pěkné. Přestavba byla rychlá a s holkama jsme skoro na oběd dorazily všechny v pořádku domů. Oba parkury měly kladinu a tu jak nečekaně FB skočila. Ó, jak nečekané! Nevím sakra co ještě dělat. Na trenincích mi je FB dáva, ale na závodech ne. Budu se tomu muset pořádně kouknout na zoubek. Nebo……………… Uvidime. V Medíkách jsme běhali tři. Pokaždé jsme se s FB umístily na druhém místě za Míšou Stránským. Jeden parkur tam byla jen skočená zóna a v druhém parkuru špatný náběh do slalomu a opět zóna. Ale jinak se mi parkury líbily. A myslím, že jsem si pěkně mákla, moc se mi líbí když s FB prostě válíme a nepovalujeme někde šunky prostě jedeme. A bylo to znát v obou bězích jsme měly nej čas (video v novinkách). |
|
|
Druhý den jsem FB ráno probudila a hurá na výlet do Čech. 4-hodinovou premiéru vlakem FB zvládla s přehledem. Opravdu jsem spokojená jak byla hodná. Sice jsme trochu měly problém s venčením (FB se v cizím prostředí nechce venčit). Je schopná třeba den i dva nejít čůrat. No nakonec to nějak zvládla a čurala i kakala na jednom místě, ale co mi to dalo pamlsků a přemlouvání. Navštívily jsme Německo. FB všude vítali s otevřenou náručí. Obchod, restaurace, prostě cokoliv – nikomu pes nevadil. Opravdu spokojenost, sluníčko nám svítilo byl to nádherný výlet. Ale jelikož jsem neměla nabitý foťák, nemám ani jednu fotku. Hlavně, že ho sebou táhnu celou cestu vlakem, ale jinak v pohodě. |
|
| Takové by bylo shrnutí měsíce února. Utekl nám jako voda a byl přece jen o špetičku lepší než leden. Tak v Březnu pápá, | |
|
Makča a smečka |
|
| Leden | |
| Já tenhle měsíc proklínám jak nejvíc můžu. První lednový týden mi jeden pán naboural mé milované autíčko. Naštěstí se nikomu nic nestalo ani mému autí, jen pán odjel s ujmou na autu. No jo, to jsou ty staré fára (rozuměj, a bezohledný řidič za volantem). Naštěstí to nijak neovlivnilo naše ježdění za trenérkou Martinou Konečnou. Skoro každé úterý k ní jezdím do Krumvíře a trénujeme o sto šest. FB velice zrychlila myslím si, že je to spíše zásluha paničky, která se konečně rozběhala. Jsem za to moc ráda a tohle je asi jediné plus v tomhle měsíci. | |
| Ke konci měsíce ledna nás čekaly s FB dvojzkoušky v Mikulově. Rozhodčí byl Vakonič (SK). Ráno jsme vyrazily v silné sestavě. If a Cass, Katka a Nes, El a Gas a my. Auto bylo narvané k prasknutí, ale hlavně, že jelo. Na místo jsme přijely s předstihem, trochu se porozhlédly a prozkoumaly blízké okolí. Musím říct, že krajina kolem je parádní. V hale byla kosa opravdu veliká. Klepala jsem se a na zahřátí sem si brala FB na klín. První běh se mi líbil, FB byla pozorná, sem-tam nějaký kiks, ale běhala pěkně, ostatně vždycky za vše může panička. Takže sem chybovala jak jsem mohla. Druhý běh byl teda pro nás oříšek, nelíbilo se mi jak jsme běžely, vůbec nic, hrůza děs, tak trhaný běh… no fujky! Sice jsme z Mikulova odnesly nějaké ty ceny, ale co mě čekalo doma po příjezdu bylo horší. Zpráva, že Denisek už není všechny velice ranila. Vzpamatovávali jsme se z toho týden, po týdnu už jsme byli schopni o tom mluvit, ale se ztráty Deniska se nevzpamatujeme nikdy. Pocit, že vás ráno nikdo nevítá vrčením, že když přijdete z práce, tak nikdo neštěká na poplach, že když je vám smutno, brečíte nebo vás něco trápí, nikdo u vás nekňučí a nepomáhá vám od trápení a bolesti. Je to hrozný pocit. Váš první pes, který vás učil všemu co se kolem psů týče. Měl velkou radost ze života, spoustu elánu a energie, s kterou sršel na celé okolí, miloval děti, lidi a i psi, kteří mu byli bohužel osudní (zakousl ho pes). Jeho malé srdíčko překypovalo velkou láskou na rozdávání. Je nám po něm smutno. Strašně smutno, ale to co cítíme my je nic proti tomu jak je na tom FB. Ano FB je na tom hodně špatně. Deniska donedávna hledala, když kamkoliv odejdeme jde za námi nejvíc se drží mě. Hlída mě jestli někam neuteču. Kamkoliv jdu musí jít se mnou i když se jdu jen podívat z okna cokoliv, kamkoliv, prostě jde semnou a když ji náhodou nechám za dveřmi, to její kňourání je srdcervoucí. Neustále se cpe na klín, cpe hlavu pod ruce a chce kontakt, vyžaduje maximální pozornost, její smutné oči vidíme denně a je to děs. To mě vede k tomu zamyslet se nad tím zda-li ji mám pořídit kamarádku nebo ne. Já jsem chtěla počkat minimalně dva roky, ale tohle je hrozné a nevím co s tím. Tím bych chtěla ukončit velmi smutný měsíc leden a únor bude snad o něco lepší. Denysku vzpomínáme na tebe s Láskou…….. |
|
|
Makča a smečka |
|
| 4.-5.12.2010 – Vianočné preteky, Motešice (SK) | |
|
Na tyhle závody jsem se moc těšila. Naše první oficiální závody. Kdo by se netěšil když je šílený agiliťák. |
|
|
Tenhle den sem si hodně nevěřila byla jsem jakási přešlá. Zkoušku jsem měla pěkně našláplou opravdu sem si říkala „Jo, v pohodě..“ FB mi běžela moc hezky a rychle, jediné co se posralo byla skočená zóna, jako bonus jsem já zapoměla jeden tunel, běžela jsem dál a šup… Disk byl na světě! Tohle mě moc naštvalo, fakt můžu říct, že tak jak jsem byla naštvaná, jsem asi už dlouho nebyla… bylo mi hrozně, tloukla jsem se do hlavy. Čas jsem měla hezký, jediné co, tak byla odskočená zóna a jinak v pohodě.. a prostě takový kiks! No pak se běžel jump. Já už docela psychicky mimo sem si říkala „hmm tady jde o rychlost a proti ostatním nemám šanci..“ Toš jsem jen běžela, co mi síla stačila, už jsem jen slyšela „Jooooooooo.. bě!!“, říkam tunel a FB lup do tunelu který byl přímo z překážky. Prostě jsem v euforii, že jsem bezchybně v konci, neřekla stahovací povel a FB mi frnkla do tunelu a tak jsme se diskly u předposlední překážky. Toš sem zas zklamaně odkráčela a bylo po ptákách. No a při prohlídce agi sem si říkala, že ani nenastoupím na start, že je to zbytečné. Poslední parkur z obou dnů, říkala sem, že je to zbytečné nemá to cenu. No, ale hlásili moje jméno a šup na start. Točení dvakrát po sobě super, FB v pohodě, hop, hop, tunel … super vše ok, pak okoloooo a… FB mi podlezla okolo…. Vrrrrrrrrr… v klidu sem ji opět vyvedla na okolo, zdůraznila jsem jí hop a slalom. Super náběh juchů a teď si pohlídat áčko, ať mi z něj nesletí a juchů je na áčku, hop, tunel, dobré Makčo zrychli .. hop, hop, tunel a teď stahovačka, juj strach a kladina áááá… FB trrrrrrrrrrrrrrrrrrr, jo sešlápla …“ Makčo jeeeeeeeeeeeeeeď“, slyším juhuuuuu. Doběhnu do cíle, obejmu Mystynkovou, juchuuuuuuu, mám radost, objímám to svoje zlato chlupaté milované. Koukám na obrazovku, posunulo mě to na třetí místo, ale za mnou ještě poběží moooc lidi. Šance nulové. Ke konci nás to stáhlo na 10.místo, ale na to, že to byli naše první závody. Juchhh, to bylo skvělé. Sice se teď kopu do hlavy, za ty svoje debilní chyby, ale budeme mít šanci jinde. Na to, že FB poprvé běhala v hale v takovém terénu, párkrát si nadrala čumák na áčku, několikrát se zadrhla v terénu, ale přesto běhala na plno bez problémů. Byla skvělá a kdyby se panička dala dohromady 😀 bylo by to ještě lepší. Ale jedna věc mi přes víkend zůstala v hlavě: |
|
| Tak v lednu v Mikulově, zdar…. :o) | |
| 9.-10.10.2010 – Podzimní intenzivka: Marťa K. & Lucka D., Hodonín | |
|
Jo, tak velmi očekáváný víkend byl tu! A já se opravdu nemohla dočkat! Marťu znám je to moje trenérka, FB zná od miminka a trénuje nás od FB prvních krůčku, ale na Lucku jsem byla zvědavá. Všichni ji chválili a tak sem byla zvědavá co bude či nebude. Chvála opravdu nezklamala, Lucka je užasná trenérka. Opravdu spokojenost! Dokáže člověka motivovat, dohnat k větší rychlosti, povzbudit, pochválit, poradit, prostě vše co by měla pro mě správná trenérka mít. Stavěla nám nejprve běhavé a potom i technické parkury. Já osobně si myslím, že jsem si s FB nevedla špatně. Snažila jsem se při každé radě udělat to, co mi bylo řečeno a ono to Božínku šlo :o) …… Možná nám sem-tam FB flákala otočky kolem bočnic, ale mám na tom zásluhy i já. Když nám Lucka párkrát pochválila sbíhačky, začala je FB jak naschvál skákat, no nic aspoň víme na co při dalším tréninku zaměřit. No a jinak jsme měly v každé sekvenci kruh jak na konci, tak na začátku a tím pádem si myslím, že FB bude umět kruh precizně po tomhle víkendu. 🙂 No a Marťa si pro nás připravila taky pěkné sekvence, jak jinak taky. FB se dařilo opět sem-tam ty obloučky „Uff-Uff“, ale jinak paráda. Nakonec sem i ty zóny nechala být a nedrtila sem ji, jelikož to vypadalo, že má ze mě bžundu a snad už i byla unavená. Jelikož místo aby odpočívala, dělala vše možné, jen né odpočívala. S víkendem jsem spokojená, to co jsme zvládaly na půl, jsme snad dodělaly skoro na 100% a na ostatní se zaměříme při trénincích. Jsem spokojena, počasí bylo nadherné, ba opravdu krasné, sluníčko nám svítilo teplíčko bylo. Parta lidi opět skvělá a ja si nemám na co stěžovat prostě spokojenost. Snad někdy zas. Děkuji moc! |
|
| 2.10.2010 – Vzhůru na Olymp, Hodonín | |
|
Na tyhle závody jsem FB přihlásila už do pokročilých, přece jen chceme naskočit už na oficiální závody a tak nebylo nač čekat a vzhůru do toho. Ráno brzké vstávání, FB opět byla velmi dobře naladěná a připravené bojovat a já jsem byla taky v pohodě. Dobré teplé oblečení bylo za potřebí, ale myslím, že tak hrozné jako ve Veselí to nebylo. Samozřejmě sem-tam nějaká pomoc na parkuru, sem-tam nějaké zahřátí, aby byla FB připravena a naštěstí sem ani nebyla nijak nervózní, no doufám, že mi udržení nervů vydrží až do ofiko závodů. 🙂 Jako rozhodčí jsme měli našeho Hodo-člena Dušana Bučka. Parkury byly pěkné, ale kdyby ty přestavby nebyly takové velké, čas by nám tolik neubíhal. No pustím se k jednotlivým běhům. Hra ta se mi líbila velice – dobře vymyšlené a opravdu: „Jo, Dušane tohle bylo super!“ Parkrát sem si prošla jak bych to asi měla bežet a FB samozřejmě nezklamala a makala na plno jak již to ona dělá. 🙂 Vyneslo nám to nějaké to místečko.. Agility jsem měla strach ze zóneček, ale FB všechno prošlápla prostě super, u houpačky krásně počkala, dokonce i kruh proskočila, prostě to nad čím sem lámala hůl a říkala si „a do frasa :-)“ se povedlo, to co sem myslela, že bude OK se pofrasalo 🙂 To samé v jumpu, to co sem čekala, že se nepodaří se podařilo, ale jeden zádrhel byl u obou běhů a to SLALOM. Den předtím sem FB nad ním dusila prostě náběhy a vše možne, vše precizně zvládlé bez problémů, na trenincích taky bez problémů, šup před během sem opět zkoušela náběhy a zase bez problémů, ale ouha v běhu se nám prostě slalom pofrasal…… Můžu říct, že jsem byla hodně zklamaná, né z toho, že bychom neuspěly nebo snad nevyhrály, ale z toho, že víte, že ten pes to zvládá, že to umí a ono ejhle je to ve frasu 😀 Jednou jsem ji neudělala místo, podruhé na mě reagovala i když to normálně nedělá no nevadí. Na to, že FB běhala poprvé v pokročilých JSEM NAD MÍRU spokojená s našimi výkony. Opravdu ta feňule má něco do sebe.. Spokojenost…. Veliká… Jinak závody se mi líbily nemám výtku…. Tak příští rok, že by zas?? 🙂 |
|
| Foto: by © Elí N. | |
| 28.9.2010 – Packu na to!, Veselí n.Moravou | |
|
Na tyhle závody jsem se obzvlašť těšila! Jsou blízko mého bydliště, tak nemusím brzo ráno vstávat a prostě je to Veselí. Bohužel nám hned od rána nepřálo počasí, střídal se déšť a větr, no prostě Fujtajbl. Naštěstí jsme se FB i já taktéž dobře vyspinkaly a tak se jelo. Vzala jsem sebou kámošku na čumendu, ta si to náramně zabalená v dece užívala. Jako rozhodčí byla naše Katarína a tak jsem se těšila o to víc. Atmosféra a parta lidí byla ještě lepší a tak mi ke štěstí opravdu nic nechybělo. Před povětrnostními vlivy nás chranilo Verči vajíčko (rozuměj stan) 🙂 byly to opravdu povedené závody. FB nevadilo špatné počásí a ani to neovlivnilo její výkony. Oba běhy běžela s přehledem akorát u agi jsem ji trochu brzdila jelikož mokré prkno = nebezpečné prkno! A jednou mi shodila laťku a to jen proto, že mi blbla na startu, já ji nechala ať couvne a pak ji nevyšel krok a laťka letěla. Ale jinak rychlost, užasná spolupráce s FB ještě lepší, no prostě jsem nad míru spokojená. Na to, že to byli moje poslední závody, které běžíme jako začatečnící moc povedené. Katka i přes svoji nemoc, špatné počasí vše ustála stavěla pěkné parkury a vše díky jejímu nápadu rychle pryč odsejpalo jak mělo. Prostě dokonalost. Organizace byla taky v pohodě akorát teda nešlo vůbec slyšet kdo jde, či nejde na start. To byla jediná výtka, počasí opravdu nikdo ovlivnit nemůže. Běhy byli pěkné viz. video. Dokonce jsem byla i pochválena, že jsem nějaká rychlejší, že víc běhám takže to byla ještě větší motivace a prostě jsem nad míru spokojená. Atmosféra a lidi okolo super, rozhodčí děkujeme.. A FB stála pokažde na bedně a v součtu nám to vyneslo krásný pohár s 2.místem….. Spokojenost… Pak šupky-dupky domů na čajíček a poslední začátečnické závody za náma….. |
|
| 21.-22.8.2010 – víkendovka „Vakoničovi“, Hodonín | |
|
O víkendovém tréninku s Vakoničovými jsem se dozvěděla od své kamarádky Kačky, která ho i mimochodem pořádala: „Kačko moc děkuji!“ Moc jsem se na ten víkend těšila. Za prvé: už jsme opravdu dlouho necvičili a za druhé: nikdy jsem pod touhle dvojicí netrénovala. |
|
|
Shrnutí víkendu: Bylo to moc fajn, hodně jsem se naučila, hodně jsem odkoukala, lidičkové byli skvěli FB makala jak mohla, Martinka a Palo byli úžasní. Jedinné co můžu říct – chci repete. Opravdu spokojenost. |
|
| Kačko, Radko – děkuji Vám za super organizaci a vše kolem, zvládli jste to na jedničku. Jedno z nejlepších víkendů 🙂 | |
| Marti a Palo – super, moc děkuji doufám, že to nebylo naposled!! | |
| Foto: by © Radka K. | |
|
Akcí po dobu neaktualizování stránek bylo hodně, brzy dopíšu články… Prosím chvíly strpení. |
|
| 27.3.2010 – Předvelikonoční výprask II., Hodonín | |
|
Na tuhle domácí akci jsem se moc těšila. Konečně jsem viděla lidičky, které jsem dlouho nepotkala a parádní akce k tomu. Myslím, že organizace byla dobrá. Nijak se nic nezdržovalo a odsýpalo to. Prostě to bylo bez problémů. Ujmula jsem se časomíry. Tím pádem jsem shlédla snad všechny závodníky. Všichni běhali fajn i když se sem tam něco zvrtlo, ale myslím, že tými se moc snažili. Rozhodčí byla Martina Konečná. No a jak my?? Neběžela jsem agility open, jelikož jsem s sbíhačkami v půlce a nehodlám si to jen tak pokazit a tak jsem běžela jen jeden běh. Docela spokojenost :o) a pak hra no děs běs – sem si to popletla. Ale já se vymlouvám na to, že mám záda total K.O. A ani se vymlouvat nemusím, už dva měsíce mě to drží. Počasí bylo super, sem tam studený vítr, ale jinak parádička když vyšlo sluníčko. No co víc dodat závody super, lidi kolem super doufám, že je budu výdat častěji. A ke konci snad jen už se těším na další ročník. |
|